Jak se zrodil přestup z Plzně do Litvínova?

První nabídku jsem dostal od Plzně, akorát nesplňovala mé požadavky. Do toho jsem měl informace, že je o mě větší zájem mezi extraligovými týmy. S agentem jsme se nakonec domluvili, že se poohlídne po jiných nabídkách. Prakticky ihned se prostřednictvím agenta ozval Pavel Hynek, poté volal i mně. Bavili jsme se o tom, kam chce tým posunout. Řekl mi, že by byl rád, kdybych byl součástí týmu, v němž bych měl mít i velkou roli.

Jednání bylo od samého začátku přímé, což se mi líbilo. Než jsem řešil věci okolo smlouvy, ozval se mi trenér Országh. Cítil jsem, že zájem byl velký. V podstatě jsem se nakonec rozhodoval mezi Plzní a Litvínovem. Verva vyhrála i díky tomu, že projevila větší zájem. Rozhodování nebylo vůbec jednoduché, protože jsem v Plzni doma. Zároveň si myslím, že mi neuškodí vyměnit prostředí.

Prozradil ti trenér Országh, jakou roli budeš v Litvínově mít?

Nebyl úplně konkrétní, mluvil spíš o tom, jakým stylem tým vede, a jak pracuje s hráči. Těžko mi může slibovat něco, co bude za třičtvrtě roku. Určitě bude potřeba si týmovou roli vybudovat, protože budu v novém týmu mezi novými spoluhráči. Výzvy se nebojím a chci navázat na práci, kterou jsem odváděl v Plzni.

Proti Vervě jsi nastupoval jako soupeř, jak jsi Litvínov vnímal?

V Litvínově se hrálo vždycky hrozně těžko. Já doufám, že se nám povede postavit tým tak, abychom hráli na vyšších příčkách a získání našich bodů bude ještě těžší.

Ty jsi měl výbornou loňskou sezonu, dal jsi třináct gólů. Jak bys sezonu zhodnotil?

Dařilo se mi, byla dost podobná jako ta předloňská. Povedl se nám start, ještě než byla soutěž přerušená. Měli jsme několik dobrých zápasů a bodovali jsme. Bylo to určitě o sebevědomí a dostali jsme se do herní pohody. Mrzelo nás, že jsme si sezonu neužili s diváky.

Přicházíš z velkoměsta do malinkého Litvínova, nemáš z toho strach?

Jsem cestovatel, v sedmnácti jsem odcházel z Plzně do Kanady. Dorazil jsem do Québecu, kde byla malá města a mluvilo se tam navíc francouzsky, takže si myslím, že to bude v pohodě. Navíc Litvínov je v horách, budu to mít kousek na sjezdovky a do přírody. Poznám nové lidi a budu se snažit, abych se zalíbil fanouškům.

Byl jsi v kontaktu s někým z litvínovských hráčů? Znáš někoho v kabině?

Znám se s Patrikem Zdráhalem, protože v Plzni strávil půlku sezony. Jinak nikoho dalšího osobně neznám, s dalšími jsem se setkal jako protihráč. Od spoluhráčů jsem ale získal výborné reference na trenéra Országha. Těším se na nové lidi v kabině.

V Litvínově bys měl mít výraznější roli, vyhovuje ti, když jsi klíčovým hráčem?

Rozhodně, myslím si, že i moje výkony s větší rolí rostou. Rád cítím tlak na moji osobu, protože cítím, že ve mně věří trenér i tým, a to mě žene dopředu. Já doufám, že mi trenér Országh dá šanci, abych ukázal co ve mně je.

V brzkém veku jsi odešel do Kanady, kde sis zahrál AHL i slavnou NHL. Jak moc ti tato zkušenost otevřela oči?

Myslím si, že to nejde porovnávat, protože nevím, kde bych byl, kdybych tu zůstal. Nicméně to rozhodování nebylo vůbec snadné, odjel jsem od rodiny a kamarádů. Mým snem byla NHL a já jsem cítil, že budu mít větší šanci, když odejdu do Kanady. Juniorka mě dovedla k draftu a následně ke smlouvě s Philadelphií. V Kanadě byla obrovská konkurence, ale nemyslím si, že by se tam pracovalo jinak než u nás. Je tam daleko větší výběr hráčů než u nás.

Je velký rozdíl mezi AHL a Extraligou, kde rozhoduje týmovost namísto individuality?

Já jsem byl v Americe jako cizinec, takže mi přijde, že Američané i Kanaďani mají jinou náturu než Češi. Občas se to v té kabině projevuje. Roky v Plzni jsem ale si užíval, protože jsme měli senzační partu a těšili jsme se na stadion. V AHL to bylo jiné, protože se každý chtěl předvést a posunout do NHL.

Jak sis užil zápasy v dresu Flyers?

Senzační! Je to něco, co se velmi těžko popisuje. Když mi bylo devatenáct, trénoval jsem s několika hráči a mezi nimi byl i Marco Scandella. Tenkrát mu bylo jednadvacet a vzali ho z farmy na pár zápasů do Minnesoty. Vyprávěl mi, že to desetinásobně splňuje všechno, co si o tom člověk představuje. Bylo to něco nádherného, přestože jsem tam toho moc neodehrál, tak můžu říct, že jsem tam byl. Byl to splněný dětský sen.

Sledoval jsi v dětství některé litvínovské hráče, kteří váleli v NHL a táhli národní tým?

Nešlo nesledovat, protože litvínovská líheň byla známá tím, že tam vyrostli neskuteční hráči. Když Češi zvítězili v Naganu, tak mi bylo šest let, takže jsem už takové věci vnímal. Na zlatém hattricku měli také velký podíl hráči z Litvínova a Ivan Hlinka.