Odehrál jsi první zápas za A-tým Litvínova. Kdy ses o nominaci dozvěděl?

Dozvěděl jsem se to, když jsem jel v tramvaji od spoluhráče. Akorát jsem jel na trénink juniorky. Tak jsem rychle běžel do kabiny, abych vůbec stihl rozbruslení.

Byl jsi před utkáním nervózní?

Nervózní jsem byl malinko ráno na rozbruslení, ale když jsem si sedl do autobusu, tak už ne. Možná pak byla trochu vidět nervozita na ledě, ale spíš jsem si zvykal na hru.

Jak ti před premiérou pomohli ostatní?

Na nějakou pomoc moc nebyl čas, vše bylo hodně narychlo. Ostatní mě poplácali a povzbudili. Nejvíc mi pomohli trenéři, kteří mi řekli, jak co hrát. 

Jaké byly první pocity po zápase?

Je úžasné zahrát si extraligu. Sice jsem nastoupil do části play out, kde je to trochu jiné než v základní části, ale i tak jsem za šanci velice rád. Splnil se mi tím klukovský sen.

Nastoupil jsi ve třetí útočné lajně po boku Martina Hanzla a Davida Drašara. Jak se ti s nimi hrálo?

Snažili jsme se hrát jednoduše, nic zbytečně nevymýšlet. Hrálo se mi s nimi dobře.

Jaké byla nejvyšší soutěž oproti extralize juniorů?

V extralize jsou hráči mnohem silnější a chytřejší, takže nejspíš v tomhle je to nejvíce odlišné.

Byl se na tebe podívat někdo z rodiny?

Jojo, přijel taťka s mamkou a přítelkyní. (usmívá se)