František Dům se narodil 24. ledna 1936.
S hokejem začínal v Chomutově. Na vojně působil v Turčianském Sv. Martinu na Slovensku. 
Do Litvínova přišel jako posila do nejvyšší soutěže z Karlových Varů, kde hrál druhou ligu, po postupu litvínovského týmu merzi elitu v roce 1959.

Devět let byl poté nepostradatelným článkem litvínovské defenzívy. V lize odehrál celkem 226 zápasů, ve kterých vstřelil 27 branek.
Jako jeden z prvních českých hráčů si následně zahrál v tehdejší kapitalistické cizině, v italském Bolzanu (1968-69). Poté ještě pokračoval v litvínovském "béčku" ve druhé lize a v Lounech, kde v roce 1971 ukončil aktivní kariéru.

Stal se z něj litvínovský patriot. Dlouhá léta se úspěšně věnoval trenéřině. Působil nejprve u „B“ mužstva Litvínova, dále v Ústí nad Labem a v Karlových Varech.

V nejvyšší soutěži vedl František Dům Litvínov poprvé v sezóně 1978/79, s Ivanem Hlinkou a Josefem Beránkem starším. V dalších letech pak s J. Hlinkou, Z. Rippelem, K. Fraňkem, J. Ulrychem a znovu s Ivanem Hlinkou. Poté trénoval v lize Plzeň (1987-89) a v počátku sezóny 1989-90 s J. Ulrychem naposledy "svůj" Litvínov. Celkem černožlutý tým vedl v sedmi sezónách.
Do ligy v Litvínově nahlédl i jeho syn Martin.

Dále trenérsky působil i v zahraničí, s Ivanem Hlinkou dvě sezóny ve švýcarském Zugu. Později své zkušenosti uplatnil také v italské Fasse.
V letech 1998 až 2000 byl sportovním ředitelem HC Chemopetrol se zaměřením zejména na mládež.

9. října 2007 byl František Dům poctěn klubem zvoněním na Zvon vítězství (foto s R. Reichelem a R. Skuhrovcem).
Zemřel po dlouhé těžké nemoci, v poslední době byl hospitalizován v LDN v Litvínově.
Poslední rozloučení proběhne v úzkém rodinném kruhu.

Čest jeho památce