První ucelený blok má za sebou Tipsport extraliga. Dvacet kol mnohé ukázalo, mnohé napovědělo. Litvínov získal 26 bodů  a drží nyní 10. místo. Před pokračováním soutěže se ohlížíme za uplynulými týdny s hlavním trenérem HC VERVA Litvínov Vladimírem KÝHOSEM mladším.

Pamětníci si na něj vzpomenou s "22" na dresu, s výjimečným citem pro kombinaci (takovým, že byl ve střelecké pozici před brankou schopen ještě nahrát lépe postavenému spoluhráči). I přes silnou konkurenci své generace v 80. letech se prosadil i do reprezentace, s níž získal stříbro na olympijských hrách v Sarajevu 1984.
Hokejové i trenérské geny zdědil po otci, dlouholetém a řízném litvínovském obránci stejného jména.
Stejně jako otec se i Vladimír Kýhos mladší podílel jako trenér na zisku stříbrných medailí Litvínova v lize (otec v roce 1984 spolu s F. Pospíšilem, on v roce 1996 spolu s J. Beránkem starším).

Loni převzal tým po Robertu Reichelovi na 11. místě, dovedl jej do play off (na osmou příčku) a poté v předkole přes Plzeň do čtvrtfinále. Letos se spolu s Jiřím Kučerou znovu snaží protlačit černožluté barvy do vyřazovací části.

V hodnocení dosavadního průběhu soutěže asi nemá příliš smysl mluvit o prvních čtyřech kolech, ty vyšly skoro na jedničku. Proč podle vás potom došlo k propadu?
"To je složitější, ale fakt je, že jsme měli potíže ve všech činnostech. Skoro všude byly rezervy, od brankářů po útočníky. Vázla nám spolupráce mezi obránci a útokem, hráči vpředu byli často bez puku, dostávali málo přihrávek. Výkonnost obránců šla dolů, nedařilo se ani v koncovce, přidala se smůla, tyčky a podobně. 
Potřebovali jsme vyrovnanější čtyři formace, nešlo stavět jen na dvou, chyběla větší podpora třetí a čtvrté řady. Týmy, které jsou v tabulce nahoře, mají góly rozložené na víc hráčů, to je ten rozdíl. Těžko někomu vydrží forma celou sezónu, nemůžeme chtít po první řadě dva - tři góly každý zápas. Přestalo to lepit Robinu Hanzlovi, zase se zlepšil Martin Ručinský. Potřebujeme ale, aby se přidal i třetí útok, Frolík, Jenáček, Hujsa, tak jako v posledním zápase. A aby to byla dlouhodobější záležitost.
Zaostali někteří mladí, třeba Juraj Majdan. Už tu jsou s Frantou Gerhátem nějakou dobu a jejich podíl na zápase musí být větší, i z té čtvrté řady. Já to dělení na první a čtvrtou stejně moc neuznávám, prostoru u nás dostávají všichni téměř stejně, i složení na přesilovky se v sezóně mění." 

Jaký je váš, trenérů, postoj vůči případnému doplnění, posílení mužstva? Případně na jakém postu?
"Jsme pro, který trenér by nebyl. Chybí nám zkušený obránce, potřebovali bychom pomoci na přesilovkách. A pravé křídlo, tam máme taky kámen úrazu, trochu nám schází střelec. Vím, že je teď v sezóně problém někoho sehnat, škoda, že to zatím nevyšlo."

Ve vašem hodnocení zazněla i kritika. Kdo vás naopak překvapil, s kým jste spokojeni?
"Budu mluvit zase o mladých. Spokojeni jsme byli třeba s přístupem Jana Bojera, bohužel bojuje s blokem v koncovce, kde se mu nedaří prosadit. Taky Jakub Maxa naznačuje, že by mohl zúročit svůj talent, který ukazoval už někdy v sedmnácti letech. Nejvíc mě asi překvapil Petr Kousalík. Škoda, že teď marodil, do té doby to byl prakticky náš nejspolehlivější bek. Důležité je, aby tak pokračoval, nesmí polevit."

Fanouškům se hra některých obránců nelíbila, myslíte, že tam byl zakopaný pes?
"Jak jsem říkal, měli jsme rezervy ve všech činnostech, i v obraně. Třeba na adresu Ríšy Jareše bych řekl, že se bohužel i přes své zkušenosti dostal do podobné, hlavně psychické situace, jako v minulé sezóně Mára Černošek, který se z toho pak dostal. V podobné sinusoidě se ale pohybovala hra většiny obránců, Davida Pojkara, Matěje Stříteského, který také není ve formě z minulé sezóny. U Jirky Guly je to myslím hlavně otázka nabrání fyzické kondice po dlouhé nemoci. Vlastně se nám skoro nikdy nesešly výkony všech beků najednou, to byl problém. Ján Brejčák se zatím taky neprosadil tolik, jak jsme očekávali. Má velké předpoklady, je velký, dobře bruslí, má slušnou střelu, ale zaostává zatím v taktice a v rozehrávce. Je ale mladý, měl by to dohonit. Třeba s Radimem Skuhrovcem jsme se bavili před sezónou o tom, že by spíš zaskakoval. Ale je pro nás hodně cenný svojí obětavostí, padáním do střel a podobně, představuje takovou živou vodu pro mužstvo, takže na něj stále sázíme."

Počítáte s tím, že dáte někdy znovu šanci brankáři Patriku Nechvátalovi?
"Určitě. Nechtěli jsme to teď hrotit po jeho nešťastném debutu ve Zlíně, tam to byla opravdu smůla, takovou premiéru jsme si nikdo nepředstavovali. Dostane šanci, je v něm velký potenciál."

Jak vypadá aktuálně marodka?
"Trénovat už začali Franěk, Kousalík i Skuhrovec, také Gula byl na ledě, i Bojer přes problémy s kotníkem. Maxa si dnes bohužel udělal něco jako výron, u Hanzla se po posledním zápase objevily nějaké potíže s vazy, zítra půjde na magnetickou rezonanci. Jinak jsme všichni."

Na co se v přestávce zaměřujete nejvíc v trénincích?
"Je to obnovení fyzické kondice, zařazujeme tedy hodně bruslení, rovnovážné situace, 1 - 1, 2 - 2 a tak. Zaměřujeme se hodně na obranu, chceme být důraznější, minimálně doma. Trénujeme zakončení, přesilovky, oslabení, prakticky všechno."

V Třinci se loni tým výhrou nastartoval k postupu do play off a právě na jeho ledě po pauze začínáte. Připomenete to před utkáním hráčům?
"Samozřejmě si to uvědomuju, ale co jim před zápasem řeknu, si zatím nechám pro sebe. Čeká nás hodně těžký soupeř, to každopádně. Vyhráli jsme poslední zápas, takže budeme spíš apelovat na to, abychom hráli celých šedesát minut tak, jako poslední třetinu proti Mladé Boleslavi. K tomu chceme směřovat. Jasné je, že kdyby se nám podařilo bodovat, bude to pro nás odraz k dalším dvěma zápasům, které máme v pátek a v neděli doma. Budou hodně důležité, hrajeme se sousedem v tabulce Kladnem, a s Plzní, která není daleko před námi."