Dá se říct, že letošní sezona pro tebe byla průlomová. Jak ji hodnotíš?
Z individuálního pohledu super. Konečně jsem pořádně ukázal, co ve mně je. Roky předtím se mi vůbec nedařilo, ale já pořád doufal, že ten zlomový okamžik přijde. Když tomu člověk obětuje všechno, tak to dřív nebo později přijít musí.

Hned na začátku ročníku se ti v dorostu hodně dařilo. Povedený start ti určitě hodně pomohl, že?
Celou sezonu jsem hodně těžil z kvalitní letní přípravy, ať už z týmové nebo individuální. Před sezonou nás dali trenéři do lajny s Vopim a klapalo to skvěle. Výborně si rozumíme na ledě i mimo něj, takže to byla paráda.

Tvých výkonů si všimli trenéři juniorky, kteří si tě vytáhli do starší kategorie. Jak velký to pro tebe byl skok?
Chtěl jsem si za juniorku zahrát už rok předtím, ale moje výkony nebyly na takové úrovni, abych tam hrál. Teď, když jsem se konečně zvedl, tak jsem moc rád, že mě pan Tvrzník doporučil a pan Mrázek si mě vytáhl do juniorky. Když se na to dívám zpětně, tak to pro mě bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Před prvním zápasem v Budějicích jsem byl docela rozklepaný. (směje se) Ale po prvních dvou střídáních to ze mě spadlo a hodně jsem si to užíval. V tu dobu jsem ještě nevěděl, že v juniorce zůstanu skoro do konce sezony.

V čem vidíš největší rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi?
Hlavní rozdíl byl, že juniorka je víc silovější soutěž, takže proti mně hráli i o tři roky starší kluci. Na to jsem si ze začátku musel zvyknout, ale zápas co zápas to bylo lepší a lepší. 

V prosinci ses poprvé dostal do mládežnické reprezentace, za sedmnáctku jsi sehrál tři zápasy proti Rusku. Jak ses o nominaci dozvěděl?
Na akci jsem byl jako náhradník a večer před ní si mě po tréninku zavolal pan Mrázek a řekl, že mu právě volal pan Eismann, jestli bych nemohl zítra přijet do Vrchlabí, že se někdo zranil. Já už to vůbec nečekal. Tímhle bych chtěl strašně moc poděkovat mým úžasným rodičům, kteří to i přes jejich práci se mnou většinou zvládají. (směje se) A mamča mě tam nakonec ráno odvezla.


Jak by ses ohodnotil ve srovnání s elitou?
Začínal jsem vlastně jako třináctý útočník, takže jsem toho ani moc odehrát neměl. Pan Eismann mi řekl, že na druhý zápas mě dá do základu. Hrál jsem ve čtvrté lajně, ale bohužel pro mě v tom zápase bylo hodně přesilovek a oslabení, takže jsem se moc neukázal. Hrát za nároďák je pro mě odmalička sen, akci jsem si naplno užil. Ale asi největší rozdíl byl v síle, Rusové na tom byli silově lépe než já. Jinak bruslařsky a technicky jsem se jim dokázal vyrovnat.

Ve zbytku ročníku jsi hrál za juniorku, jen v závěru ses přesunul zpátky do dorostu. Proč?
Bylo to kvůli tomu, že s juniorkou jsme nepostoupili do play off, protože jsme v superpoháru totálně vyhořeli. Dorostu mělo začít play off, takže jsme se přesunuli ještě na pár zápasů tam.

Jaká podle tebe byla sezona z týmového hlediska? Z pohledu juniorky i dorostu?
V dorostu byl před sezonou hlavní cíl postoupit do play off, to se nám podařilo. Nikdo nás před sezonou nebral jako mužstvo, co by mělo jet na republiku. Když jsme přišli z juniorky zpátky, tak jsem z týmu cítil něco víc. Asi to bude tím, že jsme většina starších kluků dospěli a každý jsme si uvědomili určitou roli v týmu. Podle mě jsme mohli udělat velký úspěch, ale sezona byla bohužel náhle zrušena. Velká škoda. A juniorka… Klukům se ze začátku dařilo, pohybovali se v první pětce. Bohužel potom nevím, co se stalo, ale začali jsme postupně prohrávat a propadat se tabulkou níž a níž. V superpoháru jsme nakonec totálně vyhořeli.

Před přerušením soutěže jsi v extralize dorostu ve čtyřech zápasech nasbíral osm bodů. Cítil jsi, že se ti zvýšilo sebevědomí?
Každý hráč, když mu to tam padá, tak si věří víc a víc. Od trenérů jsem dostával hodně prostoru, tak jsem se jim to snažil nějakým způsobem vracet. Ale byla to hlavně zásluha celého týmu, který šlapal, jak měl.

Trenér juniorky Radek Mrázek o tobě po sezoně mluvil velmi pochvalně…
Moc mě potěšilo, když jsem četl asi předevčírem rozhovor s panem Mrázkem, kde se o mně zmínil v dobrém slova smyslu. Jsem za to moc rád.

Co říkáš na trenérskou výměnu u juniorky a dorostu?
Rozhodlo vedení, tak uvidíme, jak to bude vypadat. Pod panem Tvrzníkem jsem hrál už tři roky, takže vím, co od něj čekat.

Jak jsi trávil čas v karanténě? Snažil ses udržet v kondici?
Hodně trénuju, snažím se dělat všechny úkoly, co nám posílají ze školy. Jinak trávím čas se svojí přítelkyní.