Severočeský celek před startem sezony oznámil řadu posil. Klubu se podařilo udržet několik klíčových hráčů, kádr navíc posílili hráči jako Jakub Petružálek, Jaroslav Janus, Jan Ščotka nebo později odchovanec Lukáš Kašpar. Vedení angažovalo zkušeného trenéra Milana Razýma, který měl mužstvo vrátit tam, kam patří. Po loňské infarktové baráži si rozhodně nikdo v Litvínově nechtěl boj o udržení zopakovat. Očekávání i ambice se upíraly mnohem výše a famózní vstup do nové sezony všechny jen navnadil. 

Málokdo totiž čekal, že se černožlutým bude tak dařit. Sedm vítězství v řadě vyneslo tým na čelo extraligy. Takový začátek dával fanouškům vzpomenout na mistrovskou sezonu z roku 2015. Dalším pozitivem byl debut talentovaného Jana Myšáka, který v šestnácti letech překonal hokejového velikána Roberta Reichela. „Hrát za rodné město a pro skvělé fanoušky je to nejkrásnější, co může být,“ rozplýval se Myšák. „Můj cíl je udržet se v týmu celou sezonu.“

„Můj cíl je udržet se v týmu celou sezonu.“

.
—  Jan Myšák

Komplimenty nešetřil ani generální ředitel Jiří Šlégr. „Nejvíc na něm chválím povahu. Ta jeho pokora, se kterou jde do boje s dospělýma chlapama, je úžasná! Dlouho jsem neviděl kluka, který dřív vzhlíží k mateřskému klubu, než k NHL. Věřím, že se nám v Litvínově rýsuje další kluk, který nás proslaví ve světě,“ říkal bývalý zadák chemiků.

Mladičký útočník naplnil všechna očekávání a už při svém třetím extraligovém utkání vsítil premiérovou branku. V 11. minutě zápasu s Pardubicemi dostal přihrávku od Františka Lukeše, přebruslil obránce a v samostatném úniku přelstil Ondřeje Kacetla. Svojí trefou se stal druhým nejmladším střelcem v celé historii soutěže. 

Verva se po sedmi kolech vyhřívala na prvním místě tabulky a na svém kontě měla například skalpy Zlína, Boleslavi nebo Chomutova. „My teď krotíme emoce, víme, že začátek sezony se vyvíjí velmi dobře, a proto nesmíme usnout na vavřínech,“ varoval asistent trenéra Radim Skuhrovec. V podobném gardu se vyjadřoval i matador Viktor Hübl. „Nesmíme létat nahoře a hrát pořád stejně, věřím, že kvalita tady je. Věřím, že to ukážeme, nepolevíme a půjdeme si za naším cílem."


Záhy čekalo litvínovské první klopýtnutí. Na Zimní stadion Ivana Hlinky zavítal neoblíbený Třinec a odvezl si tři body za výhru 2:0. Chemici se sice ještě dokázali oklepat a porazit hradecký Mountfield, následovala však čtyřzápasová série proher, která je smetla z první příčky. Zvlášt nepříjemnou porážku utrpěli v Liberci, kde se v brance představil Petr Kváča. Už po první třetině ale čtyřikrát lovil puk ze své svatyně, hosté nakonec podlehli 0:5. 

„Tři prohry po sobě už jsou dost, teď přišla čtvrtá. Já myslím, že je potřeba co nejdřív tuhle sérii ukončit,“ říkal kapitán Michal Trávníček. Kýžené tři body černožlutí získali až v O2 Areně, kde po dobrém výkonu porazili pražskou Spartu 2:1. Na tento duel se jim podařilo navázat fotbalovou výhrou nad Vítkovicemi 1:0. 

„Je potřeba tuhle sérii co nejdříve ukončit.“

.
—  Michal Trávníček

V průběhu sezony musel trenérský štáb začít řešit nový problém, jímž byla koncovka. Často se stávalo, že na třech bodech měl největší zásluhu brankář Janus a litvínovští vyhráli jen s jedním či dvěma vstřelenými góly. „Ono to během sezony tak bývá, že potence vstřelených branek občas poklesne. Šance jsme si vytvářeli, ale nebyli jsme je schopni proměnit. Vážím si ale přístupu kluků, když jsme hru trochu změnili. Nedaří se nám střílet branky, tak jsme se zaměřili o to více na obranu, abychom vzadu nepropadali,“ vysvětloval Radim Skuhrovec. 

Jenže po dvou výhrách se vše vrátilo do starých kolejí. Litvínov postupně ztratil s Boleslaví, Zlínem a Pardubicemi. Zvlášť porážka od ve špatné formě hrajících Východočechů bolela. Fázi před reprezentační přestávkou završila družina trenéra Razýma vítězstvím 2:1 na ledě Chomutova. „Jakýkoliv gól přichází především z tréninku, hráči si to musí uvědomit. Jsem rád, že v posledním zápase začali konečně střílet na bránu i obránci. Když budeme hrát poctivě a hodně střílet, tak věřím, že nám to tam zase bude padat. Musíme tomu ale jít naproti, nemůžeme čekat na zázrak, nemůžeme čekat, že budeme hrát krásný hokej a dávat góly do prázdné branky, tak to v dnešním hokeji nefunguje,“ lamentoval generální ředitel klubu Jiří Šlégr.


Po odchodu Karla Kubáta do KHL navíc vedení muselo řešit příchod ofenzivního obránce, který by pomohl zlepšit přesilové hry. To však nebylo tak jednoduché, hlavně kvůli situaci na trhu. „Kvalitních obránců po celém světě není dost. Oslovili jsme kolem deseti beků v průběhu odchodu Karla Kubáta a třikrát už to vypadalo, že je to na spadnutí. Měli jsme připravené konkrétní smlouvy a konkrétní dohody, ale nedopadlo to,“ říkal Šlégr. 

Za Kubáta nakonec do Litvínova přišel elitní hráč se zkušenostmi z předních evropských soutěží – Mathias Porseland. Dvaatřicetiletý Švéd se v klubu uvedl opravdu dobře a předváděl dobré výkony. Později navíc v týmu z rodinných důvodů skončil Daniel Sörvik, jeden z hlavních pilířů černožluté obrany. Při následném zranění Jiřího Hunkese Severočeši přišli o třetího klíčového obránce, což mělo v konečném závodu o play off jistě velkou váhu. 

Vysoká výhra 7:2 nad Karlovými Vary dávala do budoucna dobrou naději. Jenže série tří venkovních zápasů se Litvínovu nepovedla, tři prohry znamenaly další propad tabulkou. Čtvrtou ztrátu v řadě si chemici připsali na svém ledě proti mistrovskému Brna. Další zpráva však nasvědčovala tomu, že se na severu Čech začínat blýskat na lepší časy. Právě z Brna se do mateřského klubu vrátil odchovanec a mistr světa z roku 2010 Lukáš Kašpar. 

„Jsem strašně rád, že jsem zpátky doma.“

.
—  Lukáš Kašpar

„Jsem strašně rád, že jsem zpátky doma a je super, že se to povedlo,“ zářil Kašpar. „Těším se hodně, už je to řada let, co jsem tu hrál. Těším se, že si zahraju zase s Petrym a na atmosféru tady,“ dodával. A v prvním zápase po návratu byli fanoušci plní optimismu. Vousatý útočník v utkání vstřelil branku a podílel se na cenném vítězství nad druhým Libercem 6:2.

Špatně se nejevil ani následující duel proti silné Plzni, který nakonec ovládli indiáni až po nájezdech. Veškeré dění na ledě zastínil návrat Jana Kováře, jenž měl zrovna na svědomí vítězný nájezd. „V každém zápase, když se nějaký bod nasbírá, tak to pro nás bude dobré. Dnes jsme se dobře na zápas připravili, takže škoda. Nepadly góly, šancí bylo dost, v nájezdech jsme prohráli. Ale myslím, že s naší hrou panuje spokojenost a tabulka je nabitá, takže každý bod třeba,“ říkal optimisticky brankář Janus.

Období před další reprezentační pauzou uzavřela Verva ziskem tří bodů na ledě Vítkovic. Ostravany porazila podruhé v ročníku, slovenský gólman ve službách Vervy si proti slezskému soupeři připsal druhý shutout sezony. V obsáhlém rozhovoru se k průběhu sezony po polovině základní části vyjádřil trenér Milan Razým. „Do druhé poloviny je to hodně otevřené, chtěli bychom být výš, než teď jsme. Přestože jsme měli potíže se skládáním obrany, tak jsme moc gólů nedostávali. Paradoxně po Třinci a Plzni máme nejméně inkasovaných gólů. V počtu vstřelených branek ale zaostáváme. Produktivitu jsme měli slabší a chtěli bychom ji do další poloviny zlepšit,“ hodnotil litvínovský lodivod. 


Pět dní před Vánoci utrpěla Verva porážku 2:5 na ledě Mladé Boleslavi, ze které se však zvládla oklepat domácí výhrou 5:3 proti zlínským Beranům. Zlomovou sezonu zažíval útočník Lukáš Válek, který se přes partnerské Litoměřice propracoval do sestavy a hned vedle velezkušeného Františka Lukeše s Viktorem Hüblem. „Kluci mi říkají, co mám dělat, já se tam tak nějak toulám a oni mi hezky nahrávají. Jsou to hokejisté jako víno, já jsem na to pravé křídlo k nim tak nějak zapadl a padá nám to tam, to je hlavní,“ usmíval se po utkání Válek. 

Zdecimované obranné řady rozšířil na konci prosince i kanadský obránce Sébastien Piché z Hradce Králové, kluby se domluvily na prozatímním měsíčním hostování. Máme dlouhodobě oslabenou obranu a snažíme se sehnat ofenzivního obránce. Je to zkušený bek, který má zkušenosti z EBEL i zámořských soutěží. Jsme rádi, že nám vypomůže," říkal Jiří Šlégr. Jednatřicetiletý ofenzivní bek se uvedl dobře, bohužel jej zbrzdilo zranění, kvůli kterému nastoupil do menší porce zápasů. Jeho hostování bylo po měsíci prodlouženo až do konce sezony, naneštěstí však přišly další zdravotní problémy. Piché celkem v této sezoně odehrál osm zápasů, i přesto ale dokázal nasbírat pět bodů (1+4).

Tři body na Štěpána proti slabým Pardubicím byly povinností, nutno podotknout, že výsledek 3:2 byl především vydřený. O to víc mrzela následná ztráta s Chomutovem. Černožlutí po celé klání působili mdle, nedařilo se jim dostat do tempa a v derby rivalovi podlehli 0:1. „Hráli jsme s týmem, který je na předposledním místě. Bohužel nedali jsme gól a bez gólu nemůžeme vyhrát. Je potřeba si z toho vzít ponaučení a připravit se na další zápas ve Varech,“ soukal ze sebe po překvapivé ztrátě Jaroslav Janus. 

Rok 2018 nakonec chemici opravdu zakončili radostně, Energii na jejím ledě v napínavém klání přehráli 3:2. V obraně se osvědčila nová posila Bělorus Roman Graborenko. Vstup do nového kalendářního roku veškerou euforii rychle zchladil. Tři porážky v řadě opět srazily litvínovské naděje. Nepřesvědčivé výkony začaly trápit nejen fanoušky, ale i Jiřího Šlégra, jenž se k situaci klubu vyjádřil v dlouhém rozhovoru. 

„Naší klíčoví hráči nejsou v pohybu, snaží se situaci řešit pouze přihrávkami.“

.
—  Jiří Šlégr

„Není možné, abychom nebruslili. To si myslím, že je největší chyba, kterou momentálně děláme. Naši klíčoví hráči nejsou v pohybu, snaží se situace řešit pouze přihrávkami. To není možné, hokej, který se hraje po celém světě, je založený na bruslení,“ hledal příčiny špatných výkonů bývalý obránce. „S trenéry jsme se domluvili, že zintenzivníme tréninkové jednotky a zaměříme se více na kondiční cvičení, abychom byli dostatečně fyzicky a kondičně připravení do zápasů. Chceme udělat všechno proto, abychom se probojovali do play off, protože to je od začátku sezóny náš cíl,“ dodal na závěr. 

Jako znovuzrozená pak černožlutá družina působila v duelu proti mistrovskému Brnu, který opanovala 5:3. Dvěma brankami chemiky k výhře nasměroval Hübl, dva body přidal i Lukáš Kašpar. „Hodně důležité body. Hlavně z toho důvodu, že jsme v posledních čtyřech zápasech získali jen tři. Navíc, jak jsem už říkal, dáváme strašně málo gólů, takže doufám, že tohle bude impuls do dalších zápasů. A že nám to pomůže."

A opravdu pomohlo. Další venkovní zápas proti Liberci opět vyzněl lépe pro Litvínov (3:2). V tomto utkání se poprvé v černožlutém dres představil Marek Trončinský. Ten se stal součástí výměny za Mathiase Porselanda, Verva si od zkušeného beka slibovala hlavně zlepšení přesilových her. „Vnímám to, že jsem sem přišel, abych pomohl zlepšit přesilovky. Budu se snažit pomoci, jsou tu velice kvalitní hráči do přesilovek. Bylo mi trochu záhadou, že jim to nešlo. Já doufám, že tomu pomůžu a bude nám to fungovat," říkala nová akvizice.


K probírané výměně se vyjádřil i Jiří Šlégr. „Marek Trončinský především v loňské sezóně potvrdil své ofenzivní kvality, jak ve hře 5 na 5, tak v přesilových hrách. Disponuje obrovskou kreativitou, což odchodem Karla Kubáta v naší přesilové hře postrádáme. Bohužel jsme tímto transferem přišli o kvalitního zadáka Mathiase Proselanda. Nicméně jsme po konzultaci, jak s hráči, tak s trenéry došli k závěru, že nám Marek přinese větší ofenzivní kvalitu. Mathiasovi děkujeme za jeho odvedené služby a přejeme hodně štěstí v novém angažmá.“

Po dvou zlepšených výkonech ale přišlo další klopýtnutí. Litvínov v důležitém utkání podlehl doma Spartě 1:4, přičemž to už byla čtvrtá porážka před vlastními fanoušky v řadě. Alespoň mírným pozitivem se stal debut nejproduktivnějšího hráče juniorky Přemysla Svobody. „Strašně jsem si to užil, ale škoda, že jsme prohráli. Byl to pro mě zatím největší hokejový zážitek. Je to pro mě neskutečná motivace do další práce. Jako malý jsem se jezdil koukat na zápasy áčka do Litvínova, za tento tým jsem chtěl strašně moc hrát a dneska se mi to splnilo. Budu makat, co to nejvíce půjde, abych se tu udržel co nejdéle,“ vykládal šikovný útočník.

„Byl to pro mě zatím největší hokejový zážitek.“

.
—  Přemysl Svoboda

Další facka následovala hned poté. Sedmigólový výprask na ledě Plzně byl řádným políčkem pro tým trenéra Razýma, jemuž se vyřazovací boje začaly rychle vzdalovat. Úplně jinak zase Verva působila doma proti Vítkovicím, které porazila 5:1. Mnohokrát v sezoně to opravdu vypadalo jakoby tým měl dvě tváře. Třetí výhra proti slezskému soupeři dávala víru do dalších bojů. „V Plzni nám to moc nešlo, byli jsme vyloženě směšní. Dnes jsme si řekli, že do nich půjdeme a splnili jsme to do puntíku,” hodnotil zápas Martin Hanzl.

Dva dny nato bylo opět vše jinak. Chemici doma po bídném výkonu nestačili na Mladou Boleslav poměrem 0:4. Jak je to možné? Fanoušci, vedení, dokonce i sami hráči působili bezradně. „Doma jsme katastrofální. Není možné, aby si sem soupeři jezdili pro tři body,“ zlobil se František Gerhát. Alespoň trochu pozitivna vnesl do kabiny Jiří Hunkes, jenž se vrátil po dlouhodobém zranění. „Potřebujeme nahnat určitý počet bodů, abychom se dostali tam, kam chceme,“ burcoval.


Situace opět vypadala o něco lépe po výhrách nad Zlínem a Pardubicemi, Verva stále držela desátou postupovou příčku do vyřazovacích bojů. Mezi její hlavní soky patřil právě Zlín, Sparta nebo Olomouc. V utkání s Pardubicemi kapitán Michal Trávníček odehrál tisící utkání v extralize a stal se teprve patnáctým hráčem v historii, kterému se tento počin povedl. „Tisíc zápasů? Uteklo to docela rychle. V domácí soutěži jsem měl vždycky jasno. Byl to můj klukovský sen dostat se do Litvínova, a to se mi splnilo. V extralize bych rozhodně nikam jinam nešel. Je unikát, že v takto malém městě je klub, který dokáže konkurovat větším a bohatším klubům,“ říkal čerstvý tisícovkař.

Chemici v dalším utkání ale znovu ztratili v nepříjemném derby s Chomutovem. Piráti, hrající už o záchranu, byli lepší ve všech aspektech hry a porazili Vervu 4:1. V pozápasovém rozhovoru byl Lukáš Válek hodně rozladěný. „Ztracené tři body, je to škoda. Nehráli jsme dobře. Hráli jsme nekoncetrovaně, nelepí nám to. Místo toho, abychom se snažili nějak to domlátit do branky, tak zbytečně moc vymýšlíme. Je to horší a horší,“ zoufal si mladý útočník. 

„Ztracené tři body. Je to horší a horší.“

.
—  Lukáš Válek

V duelech proti Varům a Olomouci už museli černožlutí bezpodmínečně bodovat. Zvlášť v souboji s Hanáky, kteří podobně jako Severočeši zápolili o vyřazovací boje. První část úkolu Litvínov splnil, Energii doma přestřílel 5:4 po prodloužení. Před zápasem proběhla charitativní akce spolku „Nové háro“, které se zúčastnil i herec Martin Dejdar. Radim Skuhrovec byl na pozápasové tiskové konferenci stručný. „Za dva body jsme šťastní a musíme pokračovat dál,“ říkal litvínovský asistent trenéra.

Následoval veledůležitý duel s Morou, i když v této fázi už byl velmi důležitý snad každý zápas. V Olomouci litvínovští dlouho dotahovali, dva skvělé body jim až v prodloužení vystřelil obránce Jan Ščotka. „Nebyl to lehký zápas. Olomouc nás tlačila, kluci hráli dobře. My jsme udělali spoustu chyb, takže soupeř měl spoustu přečíslení. Zaplaťpánbůh, že nám to Pety vyčapal a my jsme ubojovali ten bod navíc,“ cenil si ex-pardubický obránce. 


Jan Ščotka byl jedním z pozitiv této sezony. Mladý obránce (ročník 1996) s přehledem ovládl kanadské bodování mezi beky. Na své konto si připsal celkem 24 bodů (9+15) a vyrostl v klíčový obranný prvek chemiků. 

Jestli si černožlutí fanoušci mysleli, že se začíná blýskat na lepší časy, tak se šeredně mýlili. První tvrdý direkt uštědřil Litvínovu v dalším klání Třinec. O osudu zápasu bylo rozhodnuto za deset minut, hráči s drakem na prsou nasázeli domácím tři branky a pohodlně zvítězili 5:0. Před naježené diktafony novinářů přišel po utkání kapitán Michal Trávníček. „Nevím, jak se nám může osmkrát stát, že nám ujedou hráči v přečíslení dva nebo tři na jednoho,“ hledal těžko slova.

„Nevím, jak se nám může osmkrát stát, že nám ujedou hráči v přečíslení dva nebo tři na jednoho.“

.
—  Michal Trávníček

Jako přes kopírák vypadal start proti dalšímu silnému soupeři, hradeckému Mountfieldu. Deset minut a bylo po zápase. Dvě ztráty v řadě a před sebou mač s mistrovskou Kometou, to nevěstilo nic dobrého. Verva proti mistrovi předvedla vcelku statečný výkon, tým kouče Zábranského si však závěr díky zkušenostem pohlídal a dokázal vyhrát 4:3. Dlouho očekávaný a probíraný krok tak vedení Litvínova udělalo hned po zápase.


Milan Razým byl odvolán z pozice hlavního trenéra, jeho místo měl na poslední čtyři utkání základní části zaujmout generální ředitel klubu Jiří Šlégr. „Po dnešním zápase jsme se rozhodli odvolat trenéra Razýma. Jsme v situaci, kdy jsme po přestávce z pěti zápasů získali čtyři body, což není dobré. Máme čtyři zápasy do konce a chceme mužstvu do těch posledních zápasů dát impuls. Chceme se o to porvat,“ velel staronový trenér.

Rázně také utnul spekulace kolem problémů v kabině. „Já si v žádném případě nemyslím, že hráči dnes odvolali trenéra. Nikdy nic takového z jejich úst nezaznělo, je to rozhodnutí vedení a představenstva. Hráči by rozhodně měli být profesionální a dodržovat to, co jim trenér naordinuje. V tomhle případě se to pravděpodobně nestalo, proč se to nestalo musí vědět především oni,“ říkal Šlégr. 

„Já si v žádném případě nemyslím, že hráči dnes odvolali trenéra.“

.
—  Jiří Šlégr

Před týmem byla čtyři klání, ve kterých už v podstatě nebyl prostor na chyby. A rozhodně to nebyly bůhvíjak lehké zápasy. První na ZS Ivana Hlinky zamířil vedoucí Liberec. Před úvodním buly si Litvínov připomněl nepřetržitých šedesát let v nejvyšší soutěži. Ceremoniálu se zúčastnilo pět pamětníků z první sezony, svoje řeči přednesli funkcionáři z řad Unipetrolu i klubu. Hráči nastoupili v retro dresech ve staré modrobílé kombinaci. Se svými bohatými kariérami se také rozloučili Karel Pilař a Zbyněk Sklenička. 

Hráči všem zúčastněným dali k výročí krásný dárek, lídra tabulky po přestřelce porazili 6:3. Mužstvo působilo jako vyměněné, dařilo se hlavně Lukáš Kašparovi, který zapsal dva góly a jednu asistenci. „Já si myslím, že je to krásné výročí, které se tady letos slaví. Byly to nádherné dresy. Možná byly bez těch reklam trochu lehčí,“ smál se po zápase.


Vyhazov trenéra týmu potřebný impuls opravdu dal, i když mnoho lidí spekulovalo, zda už na to není příliš pozdě. Mužstvo působilo jako polito živou vodou, klíčový byl zejména nový systém, který mu naordinoval Jiří Šlégr. Současně dokázal pozvednout některé uvadající hráče, ať už právě Lukáše Kašpara nebo například Jakuba Petružálka. 

První krok tak chemikům vyšel, teď si to měli rozdat se Spartou o desáté místo. I přes dobrý začátek a aktivní výkon se do náskoku dostali Pražané a už jej nepustili. Verva sice dotahovala, na víc než prohru 3:5 to nestačilo. Zřejmě zlomový moment celé sezony. 

Zbývaly dva duely a Severočeši ztráceli rovných pět bodů. Proti Plzni jim tak nezbývalo nic jiného než zabrat a bodovat. A to se podařilo náramně. Černožlutí sice patrně nebyli kvalitnějším týmem, Plzeň však působila odevzdaným dojmem a podlehla 1:5. „Určitě to nebylo jednoznačné, byl to velmi náročný zápas. Byli jsme však důraznější v koncovce,“ hodnotil duel brankář Janus. „Dali jsme jako první gól, potom se hraje lépe, uvolněněji,“ dodal. 


Co se zdálo nemožné, se naráz stalo skutečností. V posledním mači sezony litvínovští museli vyhrát nad vítkovickou Riderou a zároveň doufat, že Sparta nebo Zlín ztratí. Chemici v Ostravě vedli po gólu Doudery a dál živili naději, Vítkovice se ale zvedly a pěti góly rozmetaly černožlutý sen. Viditelně zklamaný poskytl po utkání rozhovor matador Viktor Hübl. „Potřebovali jsme bezpodmínečně bodovat, a to se nám nepovedlo. Hlavou se mi nehoní vůbec nic. Je konec sezony,” mrzelo litvínovského vůdce.

„Hlavou se mi nehoní vůbec nic. Je konec sezony.“

.
—  Viktor Hübl

Litvínov tak čekalo pouze play out, ve kterém už týmu kvůli velkému náskoku o nic nešlo. Trenérský štáb tak avizoval, že prostor ve zbývajících šesti kláních dostanou především mladí hráči. „Chceme k tomu přistoupit profesionálně. Dnes jsme měli poradu a řekli jsme si, že ty zápasy samozřejmě odehrajeme naplno. Pro nás je to prostor, kdy můžeme dát šanci mladším hráčům v jiných pozicích než za normálních okolností. Některé mladé hráče jsme zařadili do přesilovek, jiné do oslabení, abychom viděli, jak si umí poradit s jinými rolemi,“ nastínil Šlégr.

Z poslední fáze sezony se sluší zmínit několik momentů. Prvním je zcela určitě čtyřbodový večer litvínovského klenotu Jana Myšáka v prvním utkání proti Pardubicím. Mladičký útočník vstřelil dva góly a na dva nahrál. „Já jsem strašně rád za tu důvěru, kterou jsem dostal. Můžu si zahrát přesilovky i oslabení, za to jsem opravdu rád,” zářil Myšák.


Druhým momentem je první gól Přemysla Svobody ve stejném klání. „Je to parádní, vždycky jsem si přál dát první gól a dneska to vyšlo,“ usmíval se po zápase. „Je to obrovská šance se ukázat. Budeme se snažit udělat maximum,“ říkal mladý útočník. A jaký je největší rozdíl mezi dospělým a juniorským hokejem? „Hráči jsou silnější, daleko chytřejší. Na všechno máte méně času,“ uzavřel.
 
V play out si debut v černožlutém dresu odbyl i jiný litvínovský odchovanec – David Drašar. A dokonce se mu podařilo hned při premiéře skórovat. „Popravdě jsem myslel, že už dostanu volno. V neděli mi ale volal pan Beránek, že se mám dostavit na trénink a postaví mě do zápasu. Byl to šok, ale byl jsem za to rád, že se můžu ukázat v extralize,“ popisoval svůj vstup do extraligy Drašar.

Výjimečným se stal poslední zápas skupiny o umístění, a to hned pro několik hráčů. Kvůli střevním potížím, které zasáhly téměř celý kádr Pirátů, se trenéři rozhodli nasadit několik hráčů z kádru juniorky. Mužstvo pak vedl jako nejmladší kapitán v historii naší nejvyšší soutěže Jan Myšák. Takřka juniorské klání se pro domácí Vervu nevyvíjelo příliš dobře po dvou zásazích Rašky, černožlutí však utkání čtyřmi góly otočili a dali fanouškům naději alespoň do příští sezony. Gólem a asistencí se při svém prvním startu v extralize blýskli Dan Bartoš a David Jindra. 

„Je pro mě čest být kapitánem, byť to byl jen jeden zápas.“

.
—  Jan Myšák

„Je to pro mě čest být kapitán, byť to byl jen jeden zápas. Všichni víme, kdo je kapitán, já jsem jen Trávu zastoupil a doufám, že jsem ho zastoupil dobře,” říkal Myšák. „Bylo to parádní, atmosféra byla oproti juniorce nesrovnatelná a jsem za tu šanci strašně rád,“ hodnotil svou premiéru Bartoš.


Sezona, která skončila zklamáním, tak dala alespoň naději na lepší vyhlídky s tím, že o budoucnost klubu je postaráno. Přesto ji však nelze hodnotit kladně. „Naším cílem bylo dostat se do play off. Z mého pohledu je to zklamání, ale zároveň i ponaučení. Budeme se snažit, aby příští sezóna byla daleko úspěšnější,“ komentoval generální ředitel klubu Jiří Šlégr.

„Budeme se snažit, aby příští sezona byla daleko úspěšnější.“

.
—  Jiří Šlégr

„Hráči cítili, že na papíře jsme měli velice kvalitní mužstvo, bohužel se to nepovedlo přenést na led. Smlouvy máme s hráči podepsané dlouhodobé, věřím, že po pohovorech jsme si vše pojmenovali a vše v nové sezóně povede k lepšímu,“ dodal Šlégr.

Všichni fanoušci, funkcionáři, hráči nebo lidé s klubem jinak spojení, si nemohou přát nic jiného. Doufejme, že litvínovský hokej následující ročník začne opět přinášet radost.