Rozhovory - Junioři 20.03.2019
Autor: Ondřej Mach

Mužstvo udělalo ohromný pokrok, hlásí trenér juniorky Mrázek

Junioři letos sezonu zakončili těsně před branami play off. Jak letošní ročník hodnotí trenér Radek Mrázek?

Jak hodnotíte uplynulou sezonu?

Myslím, že teď převládá zklamání z toho, že jsme nepostoupili do čtvrtfinále. Kdyby nám ale někdo před sezonou řekl, že o čtvrtfinále budeme bojovat, tak to bereme všema deseti. Každý musí uznat, že mužstvo udělalo ohromný pokrok a hráči se posunuli o kus dál.

Co byste na práci hráčů vyzdvihl?

Pro některé mladé hráče to bylo těžké. Samozřejmě klukům trvalo delší dobu, než se s tím srovnali, protože bylo vidět, že jsme jim v letní přípravě opravdu naložili. Někteří se s tím pasovali opravdu těžce a dlouho, ale pak si to sedlo. Jsem rád, že většina z kluků na sobě chtěla pracovat a vydržela tu dřinu v létě. Snažili jsme se ten standard držet i v sezoně, kluci to ustáli a na některých byl vidět opravdu enormní pokrok. Vyzdvihl bych třeba Lukáše Stehlíka, který se z mého pohledu první tři týdny přípravy trápil. Ale vydržel a nakonec to skončilo tím, že se dostal do nároďáku, kde s ním byli spokojení. Pak mi ho bylo líto, protože přišlo zranění třísel, které trvalo tři měsíce. Je to škoda, protože jako nejmladší v juniorce hrál výborně a svými výkony si řekl o reprezentaci.

Letos vás netrápil nedostatek hráčů, konkurence v týmu byla větší. Byla to výhoda?

Bylo to lepší oproti předešlým sezonám, kdy jsme jezdili na zápasy třeba s dvanácti hráči. Konkurenci bych si však stejně představoval větší. To je to, co dělá rozdíl mezi námi a světem. Já vím, že nikdy nebudeme mít tolik hráčů jako Američani nebo Kanaďani. Ale kdybych měl na každé místo dva opravdu dobré hráče a na kluky by byl tlak, tak by to byla konkurence. Ze svazu jsem slyšel, že 24 mužstev je konkurence. Není to konkurence. Kdyby to byla soutěž, která by kopírovala extraligu a snížil by se počet týmů, tak pak by to byla konkurence. Měli jsme oproti jiným sezonám výhodu, že jsme mohli trénovat alespoň ve třech formacích, někdy i ve čtyřech a netrápilo nás obsazení, pokud nedošlo na školu. Jako každý rok musíme podle pravidel akademií zohlednit prospěch. I přes naše celoroční upozorňování a spolupráci s rodiči se nám po pololetí stejně stalo, že jsme museli šest kluků vyřadit. Ale bylo fajn, že jsme měli kam sáhnout. Vyřadili jsme šest hráčů a na Spartu jsme jeli s těmi, kteří do té doby za Litvínov neodehráli ani zápas. Povedlo se vyhrát a kluci si to museli rychle opravit, pokud chtěli hrát. Je pro mě zklamáním, že kluci, kteří první část sezony měli minimum nebo žádný zápas a přesto propadali, tak do dneška tu školu nemají opravenou. To už je jejich problém, s tím se musí vypořádat oni.

Odehráli jste výbornou základní část, po letech jste si zajistili postup a hráli lepší nadstavbu. V čem tkvěla ta změna?

Musím jednoznačně říct, že nás podrželi gólmani. Kolikrát jsem po zápasech klukům říkal, že jim můžou líbat p*del, protože pravdu chytali parádně. Když se k tomu přidalo ještě mužstvo, které po většinu zápasů hrálo opravdu dobře, tak jsme postoupili. V základní části jsme prakticky točili jen Pejsara se Zajíčkem. Plán byl takový, že pokud se postoupí do nadstavby, kde hrajete prakticky o nic, tak více zapojíme třetího brankáře Zelenku. Bohužel vždycky, když měla přijít šance, tak buď onemocněl nebo nemohl do branky kvůli škole. Je to škoda. Teď na konci si o to řekl svými výkony Zajíček.

Měli jste v týmu tahouny Svobodu a Myšáka, kdyby kluci nastupovali celou sezonu za juniorku, tak byste zřejmě byli ve čtvrtfinále.

Když si během letní přípravy áčko vzalo Myšiho k sobě a řekli nám, že si ho tam nechají, tak jsem s ním v duchu přestal počítat, protože bylo jasné, že tam zůstane. Samozřejmě s ním nám stoupá síla enormním způsobem, je to rozdílový hráč, stejně tak Přéma Svoboda. Ten je sice ročník 2000, takže byl jeden z těch starších, ale tam jsme trochu válčili. Dopadlo to i tak, že skončil tři zápasy na tribuně. On sám pak v nějakém rozhovoru uznal, že nehrál kvůli svému chování, za což jsem byl rád. Myslím si, že se srovnal, pochopil, že mužstvo může hrát i bez něj a tudy cesta nevede. Změnil se a dostal se do áčka a do Litoměřic. Bez něj a Myšiho jako rozdílových hráčů se to projevilo v nadstavbě a skupině o play off, kde si ostatní rozdílové hráče stáhli. Nemám rád kdyby, ale kdybychom měli Přému a Myšiho na domácí zápas s Chomutovem, který jsme prohráli 2:3, tak jsme čtvrtfinále hráli.

Je cesta Myšáka se Svobodou příslibem do budoucna?

Je to ošemetné, protože dneska jakmile kluci vidí, že jdou na pár tréninků s áčkem, tak už si myslí, že tam patří. Nám v juniorce ublížilo, když si áčko nechalo Přému. V té době chodilo na tréninky pět šest kluků z juniorky a oni si nechali jeho. U nás to bylo vidět. Z mého pohledu mi přišlo, že jsou kluci uražení, že tam patří taky a nejsou tam. Pozorovali jsme na ledě věci, které jsme do té doby neviděli. Někteří to začali tahat a chtěli si hrát na Přému, ale tak to nejde, každý má v týmu nějakou roli. Tohle nám ublížilo. Pak si to zase postupně sedlo, ale přesto si myslím, že se najdou kluci, kteří po téhle sezoně budou spekulovat a budou chtít odejít. Povedla se jim životní sezona. To mužstvo opravdu udělalo velký pokrok, ale je to jen jedna sezona. Vždycky je těžší tu sezonu potvrdit. 
Rozhovory - Junioři 19.04.2019

Hodně věcí jsem si uvědomil, hlásí Přemysl Svoboda

Uplynulá sezona pro něj byla zlomová. Přemysl Svoboda nejprve zářil v juniorce, čímž si řekl o šanci v litvínovském A-týmu, zahrál si play off Chance ligy v Litoměřicích a vysloužil si premiérovou pozvánku do reprezentační devatenáctky. Jak ji hodnotí?
Více >
Mládež 17.04.2019

Jan Myšák je v konečné nominaci na MS U18!

Česká reprezentace do osmnácti let v pondělí odpoledne odletěla na mistrovství světa do Švédska. Jedním z hráčů byl i šestnáctiletý litvínovský talent Jan Myšák. První zápas sehraje osmnáctka ve čtvrtek proti Bělorusku.
Více >
Konto našeho srdce 15.04.2019

Konto našeho srdce pomáhalo na BoBování

V sobotu 13. 4. 2019 opět KONTO NAŠEHO SRDCE pomáhalo tam, kde je třeba. Tentokrát jsme podpořili malou nemocnou Adélku z Oseka, která trpí cukrovkou 1. typu a celiakií.
Více >