Bylo těžké z českého pohledu si soupeře vybírat, spíš se mluvilo o zajištění nestěhování se z Paříže do Kolína (to se povedlo, ale na semifinále by přesun stejně přišel).

Český fanoušek si jistě uměl představit snazšího soupeře pro první kolo vyřazovací části, než je ruská „mašina“. Jandačův tým si ho „zajistil“ hlavně porážkou se Švýcarskem v posledním utkání, po výkonu, který nebyl příliš dobrý. Navíc soupeř některé hráče šetřil. Ale bylo by Švédsko lehčím soupeřem?

K postupu přes Znarokovu sbornou rozhodně může vést jen výkon na hranici sebeobětování. Se skvělým brankářem (Francouzem? Snad ano…). Maximální disciplínou a možná to všechno i v kombinaci se slabším dnem soupeře. Jeho skóre 35:10 (nejlepší na turnaji) a jediná porážka od USA až v posledním zápase budí respekt.

Jinak hokejový fanoušek jako takový tak trochu zase pláče, neb čtvrtfinále se na MS opět hraje po dvojicích. Dva atraktivní zápasy tak nebudou k vidění naživo.

Pokud by Česko postoupilo do finále, bylo by to sakra zasloužené: ve čtvrtfinále Rusko, v semi Kanada… (Německu se proti ní moc nevěří, i když domácí celek poženou diváci).

Týmu evidentně čím dál víc schází góly hvězd. Plekanec (0), Voráček (1) a Pastrňák (1) se střelecky neprosazují tak, jak se očekávalo, byť poslední dva patří v produktivitě týmu k tomu lepšímu či nejlepšímu.
O špatných začátcích zápasů už se řeklo a napsalo mnohé.

Přijde zlepšení v ten nejvhodnější čas? Dokáží trenéři něco na soupeře vymyslet a zaskočit jej?