Co převážilo při rozhodování, zda v Litvínově zůstanete?

Z Ruska jsem nakonec nedostal optimální nabídku. Jsem rád, že jsme se s Jirkou dohodli na upravení smlouvy a že můžu být doma.

Potěšil vás zájem klubu?

S Jirkou jsme si pořád volali, jsem za to rád.

Jaké bylo angažmá v Rusku?

Byla to obrovská zkušenost a změna. Tady už jsem nějakých deset let, takže to bylo takové zpestření hokejového života.

Jak s vámi byli spokojeni trenéři?

Byli, ale když jsme chtěli jednat o smlouvě, tak už se k tomu nějak moc neměli.

Jak se v Rusku žilo?

Město bylo krásné, u moře. Každý den svítili sluníčko, žádný sníh ani mráz. Prostředí bylo nádherné. Bylo třeba mínus patnáct stupňů, ale když jsme byli na Sibiři, tak bylo mínus čtyřicet. Když jsem šel do Ruska, tak jsem se bál, že zmrznu. (smích)

Byl jste spokojený po sportovní stránce?

Nejhorší bylo cestování, město bylo nějakých devět hodin od Moskvy. Tím, že se pořád hrálo, tak se ani moc netrénovalo. Čekal jsem, že se bude víc trénovat. Nic náročného to nebylo.

Myslíte si, že jste se nějak hokejově posunul?

Bylo to o něco rychlejší, takže možná v té rychlosti. Uvidíme.

Jaké jsou cíle před sezonou?

Každý rok do chceme do play off a pak se uvidí. Bylo by super vyhrát titul. Tenkrát, když jsem se vrátil ze Sparty, tak jsme ho vyhráli. Kdyby se to povedlo znovu, tak by to bylo super.

Co říkáte na tým?

Všechny kluky znám. Necháme se překvapit, doufám, že bychom to mohli dotáhnout znovu k titulu.

Po vašem odchodu týmu přestaly fungovat přesilovky, hodně o tom mluvili i trenéři. Lichotí vám to?

Nevěřím, že to bylo o jednom hráči. Je pravda, že když jsem odcházel, tak to fungovalo, ale krize může přijít vždycky. Se mnou i beze mě.

V Rusku jste si taky zahrál přesilovku?

Ze začátku ano, na konci se to spíš točilo. Docela se mi i dařilo.

Jak vidíte svoji roli v týmu?

Nechci si připouštět roli klíčového hráče. Potřebuji být v klidu, hrát bez stresu.