Jak se vám naskytla možnost nového angažmá právě v Litvínově?
Kontaktoval mě agent někdy na přelomu ledna a února, že o mě má Litvínov zájem. Jak pan Hynek, tak pan Růžička, u kterého ještě v té době nebylo jisté, jestli zůstane, o mě měli zájem. Takto se nabídka naskytla a nějakou dobu jsem o tom uvažoval.

Měl jste i jiné nabídky?
Nabídky jsme mapovali s agentem a shodli jsme se, že by mi Litvínov mohl hokejově hodně pomoci. Hlavně se mi líbil zájem trenéra, manažera a věřím, že angažmá by mě mohlo hokejově posunout. Jsem rád, že o mě Litvínov projevil zájem.

Jak byste zhodnotil minulou sezónu z osobního hlediska?
Z osobního hlediska to z mojí strany nebylo ideální. Určitě nejsem spokojený. Já vím, že dokážu být o dost lepší hokejista, než který jsem byl v minulé sezóně. Je to pro mě další motivaci, abych do nové sezóny ukázal, co ve mně je. Chci Litvínovu co nejvíce pomoci.

Máte za sebou štaci v KHL. Pomohla vám v růstu tato zkušenost?
V růstu mi to asi moc nepomohlo, jelikož jsem se hned v šestém zápase zranil a vrátil jsem se prakticky pár zápasů před play off. Odehrál jsem jenom dvanáct utkání za celou sezónu, ale byla to pro mě parádní zkušenost.

Znáte někoho v současném kádru? Nebo jdete do neznáma?
Pár kluků znám, ale zatím ještě přesně nevím, kdo všechno zůstane. Už jsem si ale psal s Patrikem Zdráhalem, se kterým se znám od mládí a nastupovali jsme proti sobě v mládežnických kategoriích, kdy on hrál za Vítkovice a já za Vsetín. Znám i Patrika Demla, proti němu jsem taky hrával.

Jak se těšíte na spolupráci s Vladimírem Růžičkou?
Těším se moc. Je to velké hokejové jméno a pro mě to bude velká výzva. Budu se snažit, abych se mu co nejvíce zalíbil a tím si vybojoval patřičný prostor na ledě. Chci mu splatit tu důvěru, kterou do mě společně s panem Hynkem vložili.

Jaké jsou vaše cíle do následující sezóny?
Nerad bych se bavil o osobních cílech, tam je to jasné. Ukázat, co ve mně je a pomoci co nejvíce týmu. Co se týče těch týmových, chtěl bych přispět k tomu, aby se Litvínov dostal ze spodních pater tabulky, do kterých si myslím, že nepatří. Chci abychom bavili fanoušky.

Jak jste si užil svoje první play off v extralize?
Užil jsem si ho moc. Jen se mi tam ozvalo moje staré zranění a musel jsem dva zápasy vynechat. Poté jsem se ještě v play off vrátil a bylo super, že to bylo konečně s diváky. U nás byl každý zápas vyprodaný stadion. Na Spartě chodilo patnáct tisíc lidí, to byla paráda. Moc jsem si to užil, jen je škoda, že jsme to nedotáhli alespoň o ten jeden krůček dále.

Vy pocházíte ze Vsetína. Sledoval jste jejich cestu v play off Chance ligy?
Sledoval jsem a klukům jsem moc fandil. Věřil jsem jim, že mají na to postoupit do baráže, kde se pak může stát už cokoliv. Bohužel ve finále jim to nevyšlo s Jihlavou, na kterou moc neumí. Je to škoda, ale sledoval jsem každý zápas.

O vás se ví, že na jedno oko vidíte jen na dvacet procent. Jak k tomu zranění došlo?
To bylo když jsem hrál ve Znojmě. Paradoxně já hrál celou sezónu za áčko a poté jsem šel na dva zápasy pomoci juniorce. A hned na začátku první třetiny toho druhého zápasu se mi to stalo. Protihráč mi chtěl pravděpodobně nadzvednout hokejku a píchnul mě špičkou hokejky do oka.

Limituje vás to?
Teď už si myslím, že ani ne. Já se to snažím už nevnímat, vytěsnil jsem to z hlavy. Je to tak, jak to je. Lepší už to nebude a já si na to zvykl. Snažím se to neřešit.