Máte za sebou první rok v Litvínově. Jak ho hodnotíte?
Bylo to dobré! Musel jsem se trochu přizpůsobit úrovni ligy, ale v závěru sezony jsem získával větší sebevědomí a užíval jsem si to.

Až do samotného konce jste bojovali o záchranu. Jak to bylo těžké na psychiku?
Jo, byla to velká věc. Nechcete být v týmu, který by byl pod něčím takovým podepsaný, takže dokud s tím můžete něco dělat, tak se o to samozřejmě snažíte. Litvínov navíc z extraligy nikdy nesestoupil, takže jednoduše nechcete být v takovém týmu. 

V posledním duelu proti Kladnu jste hráli o všechno. Byl jste nervózní?
Trochu ano, lhal bych, kdybych řekl, že ne. Šlo opravdu o hodně, hráli jsme doma, přišlo strašně moc fanoušků… Na druhou stranu jsem se ale těšil, už jen na příležitost jít na led a ukázat fanouškům, že to zvládneme. 

V tomto zápase jste si navíc poněkolikáté zahrál proti Jaromíru Jágrovi…
Jsem velký fanoušek hokeje, hodně sleduju statistiky. V Kanadě se pořád díváme na nějaké sporty. Je to fenomenální hráč, legenda NHL, člen Síně slávy. Na to ale při zápase nechcete moc myslet, abyste nic nevypustil. Jsem rád za příležitost, že jsem si proti němu mohl zahrát i v takhle důležitém utkání. 


V Litvínově jste začínal jako sedmý obránce, postupem času jste se ale sestavou propracoval výš. Čekal jste to?
Ne. Když hrajete hokej, tak vždycky chcete být obráncem číslo jedna. Byl jsem v situaci, kdy jsem byl jen rád, že jsem se dostal do tak skvělé ligy a organizace, a neměl jsem žádná očekávání, jak moc budu hrát, jestli budu hrát přesilovky nebo oslabení. Za všechen čas na ledě, který jsem letos měl, jsem strašně rád. Snad jsem týmu pomohl. 

Pomohli vám další Kanaďané, kteří v Litvínově působí?
Určitě. Skoro všichni kluci v týmu umí anglicky, takže nebyl problém se domluvit, to mi hodně pomohlo. Kluci byli milí, když jsem přišel, opravdu hodně. Samozřejmě je dobré mít tu někoho s kým si můžete jen tak pokecat o domově a tak. Pomohlo mi to, ale čeští kluci mi to taky strašně usnadnili.

Klub na vás uplatnil opci, zůstanete tedy i příští rok. Co na to říkáte?
Strašně se těším. Po tom, co se stalo letos, se určitě budeme chtít ukázat, takže uvidíme. Nemůžu se dočkat, až se vrátím. 

Generální ředitel Jiří Šlégr vás na webových stránkách velmi chválil. Jak se to poslouchá od bývalého vynikajícího obránce?
Choval se ke mně skvěle od té doby, co jsem sem přišel. Staral se o mě velmi dobře a pokud bylo něco v nepořádku, tak to hned napravil. Slyšet to od něj je velmi motivující a moc hezké, protože je to hokejová legenda. Ale i kdybyste o něm nic nevěděl, tak po chvilce hned zjistíte, že je to dobrý chlap. Je to hezké, ale já jsem ještě neskončil. Snad budu mít příští sezonu ještě lepší. 


Jak se vám vlastně líbí v České republice?
Je to tady super, lidé jsou přátelští. Milují hokej, což je skvělé, protože rád hraju před vášnivými fanoušky. Chutná mí jídlo, není ani zas tak rozdílné od toho kanadského. Celkově se mi tu líbí. 

Znáte už nějaká česká slovíčka?
Jenom ta hokejová. Jako mantinel, obránce a tak. 

Klub je známý svými fanoušky, na domácích zápasech bývá velmi dobrá atmosféra. Souhlasíte?
Určitě. Jen se podívejte na poslední zápas proti Kladnu, bylo vyprodáno a nebylo slyšet vlastního slova. Je to docela malá hala, ale když máte skvělé fanoušky, tak to bývá mnohem hlasitější než ve velkých arénách. Je zábavné tady hrát. 

Jedna aktuální otázka: sledujete vývoj pandemie koronaviru a co si o tom myslíte?
Jo, trochu jsem to sledoval, je to docela děsivé. Myslím, že dost států přijímá dobrá opatření, aby se to zastavilo. Je to na nic, zastavila se NHL a všechny ostatní ligy taky… Musíme se s tím poprat, snad to brzy skončí a všichni budou v bezpečí. 

Co máte v plánu doma v Kanadě?
Plány jsem musel docela změnit, kvůli celé situaci ohledně viru. Budu trávit čas doma se svojí rodinou a psem, možná si zahraju nějaká videohry a samozřejmě budu trénovat. Mám teď nové štěně, takže asi budu hodně s ním. Prostě odpočinkové léto v kombinaci s přípravou na další sezonu.