Začátek minulé sezóny Jakub odehrál ve starším dorostu v Mostě. Koncem listopadu mu ale skončil střídavý start a tak se přesunul zpět do Litvínova. V základní části stihl odehrát sedm zápasů a v nadstavbové části, kde nevynechal ani jedno utkání si připsal dva body (1+1). Litvínovskému staršímu dorostu minulá sezóna příliš nevyšla a to hlavně kvůli časté marodce. „Neúspěchy v minulé sezóně spatřuji v tom, že se dost často měnila sestava. Podle mě pak nejsou lajny dostatečně sehrané, kluci o sobě nevědí. Další otázkou je osobní přístup každého jednotlivce k tréninku i zápasu. Zde ať si sáhne do srdíčka každý sám. Nepřísluší mi hodnotit druhé kluky, všichni se pořád hokej učíme a od toho, aby nás někdo hodnotil, jsou tu trenéři,“ svěřuje se se svými poznatky.

Novými trenéry staršího dorostu pro nadcházející sezónu se stali Radek Mrázek a Radim Skuhrovec, kteří v uplynulé sezóně dovedli juniorský tým ke krásnému druhému místu. Jak se lišila letošní letní příprava od té minulé, kdy hlavním lodivodem týmu byl ještě Petr Nekvinda? To se nám pokusil přiblížit právě Jakub, který se začátku přípravy nemohl zúčastnit, kvůli bolestem kolena. „Pro mě letošní letní příprava nezačala zrovna nejlépe a to z důvodu dlouhodobých bolestí kolene a jeho následné operace. Tréninkové jednotky v minulé sezóně byly méně silové, ale to bylo asi i vůči tomu, že jsme byli mladší. Nyní je ze strany trenérů kladen důraz na vývoj síly a dynamiky. Hokej ve starším dorostu je rychlý a tvrdý, podle toho musíme také trénovat,“ zhodnotil rozdíly letních příprav. Jakub, asi jako každý hokejista, obětuje hokeji mnoho času a letos se dokonce musel vzdát i odpočinku s rodinou u moře. „Já osobně jsem se po dohodě s rodinou rozhodl, že letos vynecháme dovolenou, abych mohl trénovat a dohonit to, co jsem zameškal díky operaci a následné rehabilitaci. Kluci mají víc natrénováno, ale jsem si jistý, že jsem je už teď dohnal,“ říká.

Jakub je ročník 1997 a měl by tak zastávat roli tahouna týmu. Díky svědomité přípravě na suchu si věří a na nadcházející sezónu se těší. „Díky náročné přípravě ze strany trenérů a nyní i díky vlastním tréninkům (2-3x denně ) věřím, že na letošní sezónu budeme velice dobře připraveni. Snažím se proto dělat maximum. Na novou sezónu se hodně těším. Všichni jsme zestárli, zmužněli a zesílili. Hokej bude mnohem náročnější, než byl a to mě láká,“ svěřuje se.



Bezmála dvoumetrový obránce se už se svými parametry sžil a samozřejmě ho to stálo mnoho sil. Jeho výšku už teď bere jako výhodu. „V dnešním hokeji, a o to více v obraně, je vyšší výška výhodou. Musíte se s ní jen sžít a umět jí využít. Já osobně jsem vyrostl rychle a měl jsem značné problémy s koordinací pohybů, obratností a vůbec ovládání těla. S tím se musí každý co nejlépe vyrovnat a tvrdě na tom pracovat. Myslím si, že v tomto směru jsem pokrok udělal a moje výška 192cm bude nejen pro mě, ale i pro celý tým přínosem. Výhodou je i to, že mám delší hůl než menší kluci, takže dosáhnu daleko a také je to lepší při soubojích s hráči,“ přibližuje Jakub výhody a nevýhody svého vzrůstu.

Jak už bylo výše řečeno, starší dorost byl v minulé sezóně často postižen velkou marodkou a nedostatkem hráčů. Letos by se tento problém měl posunout k lepšímu. Zatím je na novou sezónu připraveno 8 obránců a 10 útočníků. Pomalu, ale jistě, se blíží start soutěže a dorostenci si už mezi sebou vytyčili cíle, kterých by chtěli dosáhnout. „Každý máme jasný cíl a to dostat se do play-off. Tam bojovat o postup co nejdále, abychom ukázali, že taky něco dokážeme. Musíme ale všichni bez rozdílu starších a mladších kluků plnit co nejsvědomitěji úkoly trenérů a přistupovat ke každému tréninku a zápasu co nejlépe. Jako by šlo o život. “ povídá odhodlaně. „Věřím, že v letošní sezóně budeme mít kvalitní a silný tým. Jeden z těch, který bude bojovat o přední místa v tabulce. To, v jaké míře tomu pomohu já, záleží na tom, jakou důvěru si zasloužím a od trenérů dostanu. Přeji si, abychom se dostali co nejdále. Následovat loňský úspěch juniorky by nebylo špatné,“  konstatuje.

Jakubovi zůstává z minulé sezóny na dresu č. 81, nepřikládá k němu ale žádný větší význam. „Určitý význam to pro mě nemá. Ale v NHL ho například nosí pro mě momentálně jeden z nejlepších hokejistů Slovenska Marián Hossa a z USA například Phil Kessel. Byť jsou to oba útočníci, přál bych si dospět k jejich hokejovým kvalitám,“ zakončuje šikovný obránce.