Jak hodnotíte dosavadní průběh sezóny?

Máme za sebou více než třetinu základní části, což už je vypovídající vzorek zápasů. Jsme na jedenáctém místě se sedmibodovým polštářem na barážovou pozici. Na druhou stranu šest bodů na šesté místo, ale Vítkovice mají zápas k dobru. Když to odlehčím, tak kdyby nám před sezonou někdo řekl, že budeme před Brnem a tři body na Spartu, tak bychom si říkali super, bohužel ke spokojenosti je hodně daleko. Statistika je vizitka hráčů i týmu a my skoro ve všech parametrech jako jsou vstřelené nebo obdržené branky v pět na pět, v přesilovkách, oslabení, procentuální úspěšnosti, rozšířených statistikách, prakticky ve všech parametrech se pohybujeme okolo desátého či jedenáctého místa a hůře.

Čím si vysvětlujete, že tým potkávají výpadky v zápasech, kdy ztratí dobře rozehrané utkání?

Měli jsme dobrý vstup do soutěže, po třech zápasech šest bodů, pak přišlo nevydařené utkání s Kladnem, série sedmi porážek v řadě a propad tabulkou. Nedařilo se nám především v domácích zápasech dotáhnout dobře rozehraná utkání do vítězného konce. Vždy, když procházíte sérií porážek, tak mužstvo znejistí, je labilní a dostane se to hráčům do hlav.

Co tým podle vás nejvíce trápilo?

Nekonzistentnost výkonů, nehrajeme šedesát minut a ztrácíme koncentrovanost v určitých pasážích zápasů. Scházela nám bojovnost a morálka, prostě jsme nedokázali potvrdit dobrý výkon.

Nové posily, které jste přivedli před sezónou se dobře adaptovaly. Jak se vám jeví?

Nechci hodnotit jednotlivce, někdo potřebuje na adaptaci delší čas. Řeknu ale jednu hokejovou pravdu, když přivedete pět posil a tři se chytí, tak je to dobré. Dovolím si tvrdit, že se chytly všechny. Vloni jsem čelil mediálním útokům na přestupovou politiku a teď se tomu musím smát, takhle dobří cizinci jako je Irving nebo Balinskis tady nikdy nehráli s výjimkou Butka, abych na někoho nezapomněl. Letos všechny posily táhnou tým, ale o tom to není, my musíme táhnout všichni dohromady za jeden provaz a hrát jako jeden tým, tam vidím rezervy. Každý klub a město má svá specifika, problém litvínovského prostředí je, že zhrzení lidé z minulosti se tady snaží zezadu negativně ovlivňovat atmosféru. Nebojujeme se čtrnácti soupeři, ale mezi sebou a klubu to neprospívá.

V průběhu sezóny jste přivedli Michaela Lattu a Matěje Chalupu. Jak jste s nimi spokojený a co říkáte na jejich výkony?

Před startem sezony opustil mužstvo z vážných rodinných důvodů Franta Gerhát a po prvním zápase šel na operaci Matuš Sukeľ, rázem jsme byli bez dvou bránících centrů. Proto přišel na try-out kontrakt Michael Latta, jehož budoucnost budeme řešit na začátku prosince. Když se na trhu objevil Matěj Chalupa, hráč, který má ve svém mladém věku už něco odehráno a navíc bez tabulkové hodnoty, tak jsem moc nevěřil, že se nám ho podaří přivést. Okamžitě kolem něj kroužilo pět klubů s vyššími finančními nabídkami. Jsem rád, že se rozhodl pro nás a šel za herním prostorem. Oba potřebovali trochu dotrénovat, naskočili do rozjetého vlaku, ale zlepšují se zápas od zápasu.

Vedení klubu sáhlo k trenérské změně, jaké byly hlavní důvody?

Důvody jsem popsal už v úvodu rozhovoru. Chci poděkovat Vladovi, odvedl v Litvínově kus dobré práce. Vloni po příchodu do covidové sezony musel pracovat s tím co bylo, dával příležitost domácím klukům, letos se mužstvo posílilo a očekávají se lepší výsledky.

Ke změně došlo před reprezentační přestávkou. Přemýšleli jste o změně už déle?

Po sérii sedmi porážek v řadě přemýšlíte, jak to budete řešit, když se hra nepodaří zlepšit. Musíte mít plán B, naštěstí mužstvo zabralo, ale časem zase padlo na houpačku svatba – pohřeb. Když uděláte velkou šnůru porážek, pak to musíte vykompenzovat aspoň částečnou sérií vítězství.

Proč jste zvolili jako nového trenéra právě Vladimíra Růžičku?

O Vláďovi jsem uvažoval už při svém nástupu. Je to zkušený trenér s výsledky na klubové i reprezentační úrovni, navíc je odchovanec Litvínova a ikona českého hokeje. Když jsem nastupoval do funkce, tak jsem měl představu, že budeme mít dva asistenty a jedním z nich bude domácí trenér, bohužel byl COVID a finanční situace to nedovolila. Kladu si ale otázku, kolik má litvínovský hokej trenérů pro seniorský hokej a kde trénují, v Chance lize nebo v extralize?

Budete chtít s ním navázat dlouhodobější spolupráci?Jak probíhala jednání?

Jednání byla rychlá, nebyl prostor něco týden ladit. Řešili jsme různé varianty delší smlouvy s opcí, ale nedošlo ke shodě. Vrátíme se k tomu v lednu nebo únoru. Vláďa měl přání, aby na pozici asistenta pokračoval Vašek Sýkora, sám si ho přemluvil, za což jsem rád a také, aby mohl Ondra Weissmann, který je šéftrenérem mládeže působit jako konzultant a poradce.

Jak jste vnímal reakce fanoušků na příchod jednoho z nejlepších trenérů na trhu?

Z některých negativních reakcí jsem byl překvapen. Oddělil bych osobní a sportovní rovinu. V osobní rovině bych řekl pouze to, že téměř každý člověk udělal v životě něco, na co nemůže být hrdý nebo něco, co prostě podělal. Musí s tím žít sám před sebou, ale není to trest na doživotí. Překvapilo mě zpochybňovat Vláďu po sportovní stránce. Ani nemusím popisovat kolik trenérů má za sebou opakovaně úspěchy na klubové i mezinárodní úrovni. Ti samí lidé, kteří se vymezují, tvrdí, že jsme rodinný klub, že máme zapojovat legendy, a když se tak stane, tak je to taky špatně. Narodil se tu, naučil se v Litvínově hokej, v minulosti prokázal, že umí pracovat jak se zkušenými hráči, tak i s mladými a hlavně umí z nich dostat maximum.

Chystáte ještě nějaké hráčské změny nebo chcete nechat se ukázat současné hráče pod novým trenérem?

Dlouhodobě hledáme jednoho obránce a chceme doplnit brankářskou dvojici. Do konce přestupního termínu je ještě daleko.

V rozhovorech jste říkal, že tým na novou sezónu se buduje už kolem Vánoc, jak je na tom s posílením určitých postů Litvínov? Navíc smlouvy končí obráncům Balinskisovi, Irvingovi či Hrbasovi. Budete se snažit tyto hráče udržet?

Máme seznamy hráčů, kterým po sezoně končí smlouvy, udělal jsem si kolečko s agenty, už jsme to řešili a budeme dále řešit s celým realizačním týmem.

Obecně potkal všechny sporty úpadek v návštěvnosti. V Litvínově jste se tomu také nevyhnuli. Čím si to vysvětlujete?

Je to těžké pro všechny sportovní kluby. Měl jsem obavy už před startem extraligové sezóny, protože se covidová doba podepisovala na návštěvnosti na fotbalových utkáních. Kluby ve fotbale měly pokles návštěvnosti kolem třiceti procent a to stejné pak potkalo i hokejové kluby. Někteří lidé odmítají očkování nebo dokonce i testy. Spousta lidí také přišla o zaměstnání, Ústecky kraj je sociálně slabší. Kromě toho si dost fanoušků nekoupilo celosezónní permanentku, protože se obávají, že vláda ohlásí nová omezení. Dnes se dostáváme do situace, kdy na stadion budou moci od pondělí jen očkování, takže očekáváme ještě další pokles. Před sezónou jsme zvedli ceny vstupného, na stání jsme nadále jedni z nejlevnějších v lize, lístky pro členy fanklubu jsou určitě nejlevnější a na sezení patříme pořád do druhé poloviny tabulky. Během reprezentační přestávky jsme pustili do prodeje permanentní vstupenky na sezení, které jsme drželi zarezervované, kdyby se někdo s předchozích majitelů ozval, protože v loňské sezóně z důvodu covidu Litvínov permanentky neměl.

Před sezónou jste avizovali, že chcete více zapojit mladé hráče, je to těžší, když se tým nenachází v klidných vodách tabulky?

Do přípravy před sezonou zapojilo několik juniorů, kteří měli možnost si vyzkoušet seniorský hokej v A-týmu u nás nebo v Litoměřicích. Místo si vybojoval útočník Stehlík a poslední zápasy hraje obránce Baláž, oba bojují o mistrovství světa juniorů do dvaceti let v Kanadě. Další kluci jsou v reprezentaci U19, máme několik šikovných kluků v dorostu. Letošní sezóna je z pohledu reorganizací soutěží a sestupů více mužstev velice složitá, ale věřím, že to všechny kategorie zvládnou.