Jindřich Kokrment se narodil 20. prosince 1957 v Mostě. Jako litvínovský odchovanec naskočil už v sezoně 1974/75 do jednoho utkání v nejvyšší soutěži. Prosadil se i do reprezentace, se kterou se roku 1976 zúčastnil Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji, kde náš výběr obsadil čtvrté místo. O rok později na domácím světovém šampionátu juniorů oslavil s týmem bronzové medaile.

Anabáze na Vysočině

Podobně jako mnoho jeho vrstevníků musel v roce 1979 absolvovat povinnou vojenskou službu. Odchod z Litvínova mladému útočníkovi paradoxně prospěl. „Jo, Dukla - to byly fajn časy. Měli jsme skvělé podmínky, hrál se vynikající hokej. A také jsme byli mladí. Párkrát jsme to přehnali a pak skončili na posádce, kde nás pěkně vyzpovídali,“ vzpomínal později v rozhovoru pro hokej.cz.

V Jihlavě se navíc seznámil s Jiřím Lálou, hráčem, se kterým později zazářili v národním dresu. „Úžasně jsme si sedli, Jirka byl nejlepší křídlem, s jakým jsem hrál. Nejvíc se nám povedla sezona 1980-81, kdy jsem já osobně nasbíral 61 bodů během 44 zápasů. První rok vojny byli mými spoluhráči bratři Tonda a Jindra Mickové, pak nás dali dohromady s Jirkou. Brzy jsme se dostali do nároďáku,“ pokračoval.

Časy v reprezentaci

Po skvělých výkonech skutečně přišla pozvánka do reprezentace. S národním týmem získal v letech 1981 a 1982 na mistrovství světa nejprve bronzovou a poté stříbrnou medaili. V roce 1981 si zahrál i na Canada Cupu, kde s nároďákem nastoupil proti absolutní světové elitě.

„Tam jsem zažil asi nejlepší okamžiky kariéry. Pamatuju si na zápas s Kanadou. V týmu měli Gretzkyho a všechny hvězdy, mně se tehdy hodně dařilo. Při buly jsem dostal hokejkou, tak jsem se naštval a dal Kanadě gól. Remizovali jsme 4:4,“ uvedl v již zmiňovaném rozhovoru Kokrment. 

Poté však přišel konec v reprezentaci. „Nepatřil jsem k oblíbencům trenéra Bukače, nějak jsme si nepadli do oka. Ale mohl jsem si za to vlastně sám,“ řekl s odstupem času. Kokrment doplatil na svoji upřímnost, v té době často říkal to, co si ostatní jen mysleli. „Já už jsem taková povaha. Jakmile jsem cítil, že se mi něco nelíbí, tak jsem se ozval. Což se nevyplácí. Dneska mě to docela mrzí. Mohl jsem stihnout víc turnajů,“ dodal.
 

Zpátky domů

V osmdesátých letech se šikovný útočník vrátil do Litvínova, kde odehrál celkem dvanáct sezon. V 407 zápasech zapsal 303 bodů za 136 branek a 167 asistencí. V černožlutém dresu skončil v nejvyšší soutěži dvakrát na druhém místě, jednou na třetím.

Díky jeho reprezentační kariéře a dovršení věku 30 let se mu podařilo dostat do zahraničí ještě před rokem 1989. Kokrment byl jedním z československých průkopníků v britské lize, kde strávil sezonu 1988/89. Rok před revolucí posílil tým Fife Flyers, který sídlil ve skotském městě Kirkcaldy. „Ve Skotsku to bylo nádherné. Říká se, že místní lidé jsou lakomí, o Skotech koluje spousta vtipů. Není to pravda. Hrozně se mi tam líbilo.“

Následující ročník válel v maďarském Ferencvárosi TC, v závěru kariéry ještě stihl angažmá v Německu. „Tři roky jsem hrál v Trieru, sezonu pak v Chemnitzu,“ řekl na závěr. 

I po skončení aktivní hokejové kariéry však Jindřich Kokrment sleduje litvínovský hokej. „Do Litvínova na zimák moc nechodím, i když to z baráku v Meziboří nemám daleko. Raději si pustím televizi a dívám se pěkně v pohodlí. Na naši extraligu, na nároďák. O hokeji se pořád snažím mít přehled,“ dodal dnes už jednašedesátiletý Kokrment.