Je 3. května 1985, v Praze vrcholí světový šampionát. Tehdy se finále hrálo systémem čtyřčlenných skupin, a právě na začátku května odehrála československá reprezentace své poslední utkání na turnaji. Ve Sportovní hale ČSTV (dnes Tipsport arena) porazil výběr Luďka Bukače Kanadu 5:3 a zajistil si prvenství v tabulce. Součástí zlatého týmu byl také litvínovský zadák Arnold Kadlec.

Jihlavská přeměna

Narodil se 29. ledna v roce 1959 v nedalekém Mostě. Hokejově byl stvořen v Litvínově, kde se dostal do akce už v sezoně 1976/1977. Tehdy odehrál osm utkání a do statistik si zapsal tři branky, což předznamenávalo Kadlecův herní styl. V dalším roce se objevil ve 42 střetnutích, nicméně do tabulek si přidal jen dva body za jednu branku a asistenci.
 
V témže roce na sebe poprvé oblékl reprezentační dres. V rámci šampionátu juniorů, který se odehrál v kanadském Quebecu, odehrál šest zápasů. Tím odstartovala jeho dlouhá reprezentační kariéra, v sezoně 1978/1979 ještě odcestoval do Švédska na další mistrovství, v dalších letech se přesunul do dospělé reprezentace, kde vydržel až do konce 80. let.
 
Velký zlom v jeho kariéře znamenala vojna, během které se přesunul do jihlavské Dukly. Tam strávil dvě sezony pod taktovkou Stanislava Neveselého. „V Dukle byl vynikající trenér Neveselý, který spoustu kluků posunul na určitou úroveň. Výborný chlap,“ vzpomínal po letech sám Kadlec. V druhém roce působení v Dukle se také objevil v dresu dospělé reprezentace. Jako součást kádru se objevil na zimní olympiádě v Lake Placid.

Emigrovat kvůli NHL? Nepřipadá v úvahu

Po jihlavské anabázi se vrátil obránce zpět do Litvínova a proměna byla znát. V první sezoně zaznamenal 29 bodů z 42 zápasů. Do statistik si zapsal 16 branek a 13 asistencí. Za tento počin si vysloužil nominaci do národního týmu. Účastnil se Kanadského poháru v 1981, kde vstřelil gól Finsku. Z celkového hlediska nebyl turnaj vydařený, protože reprezentace skončila v semifinále.
 
Poté se objevil také na soupisce pro světový šampionát ve Švédsku. Se lvem na prsou dokázal vybojovat bronz. Další rok byl opět bodově nadprůměrný, přičemž společně s ostatními litvínovskými spoluhráči obsadil třetí místo v tehdejší československé lize.
 
Podobné to bylo i v reprezentaci, se kterou získal na světovém turnaji stříbro. V roce 1982 ho dokonce draftovala Minnesota North Stars (nyní Dallas Stars). Uprostřed 80. let se zdála být NHL velmi daleko a existoval jediný způsob, jak se tam dostat – emigrace. Tu ale „Arny“ odmítl, a to i přestože se několikrát sešel s koučem Hvězd, Lou Nannem.


Jeho setrvání v Litvínově mělo na mužstvo kladný vliv. Kadlec se držel nad dvaceti body za sezonu. Díky těmto výkonům byl stabilní člen sestavy, který si zahrál nejdříve na sarajevské olympiádě v roce 1984 a také na mistrovství světa v Praze o rok později. Z jugoslávského hlavního města přivezli Čechoslováci stříbrné medaile. Nicméně fanoušky i hráče čekal zlatý rok 1985.

Zlatá Praha

Kadlec sám přiznává, že ve výběru málem nebyl. „Neprožil jsem nejlepší sezonu, moje forma nebyla taková,“ komentuje obránce. Lví podíl na nominaci měl Luděk Bukač, který zadáka znal a díky němu se do mužstva vešel.
 
Ve „zlaté“ sestavě se objevil také jeho litvínovský parťák Eduard Uvíra či Vladimír Růžička. Mužstvo se semklo a dokázalo vybojovat nejcennější kov. Ten byl ještě více blyštivější, protože ho hráči získali na domácí půdě. Sám Kadlec odehrál na šampionátu šest utkání.


Následně na to spěla jeho reprezentační kariéra ke konci. Jeho poslední mistrovství bylo v roce 1986 v Moskvě, kde Čechoslováci skončili pátí. Litvínovská kariéra pokračovala až do ročníku 1988/1989, poté zkusil Kadlec zahraniční hokej.

Nejdříve oblékal dres finského Lukka, ve kterém nasbíral 15 bodů a poté se přesunul do exotického angažmá v Itálii, kde hrál za Fassu. V té se mu dařilo o něco lépe a na své konto si připsal 22 zářezů. Tímto působením svou kariéru ukončil.
 
V hokejovém důchodu se věnoval podnikání, a hlavně jeho vášni – rybaření. Po konci kariéry zkusil odehrát několik zápasů za „starou gardu“, ale nemohl v tom pokračovat kvůli zdravotním potížím. Ve svém volném čase samozřejmě sleduje výsledky Litvínova.

Na konci roku 2013 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. 

Arnold Kadlec (třetí zleva)