Prodloužení smlouvy bylo ve vašem případě oznámeno o něco později než u jiných hráčů. Jak jednání s klubem probíhala?
Byla dlouhá. Už na konci minulé sezony se to začalo řešit. Postupně se to nějak doladilo, ale na moje poměry to bylo docela zdlouhavé. Jsem rád, že se to nakonec podařilo. 

Měl jste i jiné nabídky? Jak se k situaci stavěla například Sparta?
Sparta zájem neměla. Skončila mi smlouva a klub neprodloužil opci. Měl jsem jiné nabídky, jak ze zahraničí, tak z Česka. Pro mě ale byla priorita Litvínov, ať už kvůli rodině nebo tak. Doma nám hraje klubová hymna celý den, pro malého by to byl šok. I vzhledem k tomu jsem chtěl pokračovat tady, a to se podařilo. Jsem za to rád.

Jaké byly další důvody, proč jste se rozhodl setrvat na severu?
Samozřejmě toho bylo víc. Když jsem loni přišel, tak to bylo jen na zkoušku, ale od začátku jsem hrál, jak jsme si s panem Šlégrem řekli. Všechno se plnilo. Dostával jsem prostor a byl jsem spokojený. Litvínov jsem si oblíbil, znám to tady. Zaujal mě i nový realizační tým a vedení, takže jsem chtěl zůstat a vyzkoušet si to.

Jak vnímáte uplynulý ročník zpětně, s ohledem na jeho těžký závěr?
Co vám budu povídat, nebylo to nic moc. Cíle byly jiné, ale už od začátku jsme se pohybovali tam, kde jsme nechtěli. Na konci jsme měli štěstí, že jsme to měli ve vlastních rukou. Poslední zápas byl o všechno, ale kvůli tomu hokej hrajete. Užíval jsem si to a jsem rád, že se mi to podařilo a byli jsme ti šťastnější. 

Samson Mahbod v rozhovoru mluvil o tom, že ho neskutečná podpora v posledním zápase přesvědčila zůstat. Co jste říkal na fanoušky v závěru sezony?
Za mě byli fanoušci celý rok skvělý. My jsme se pohybovali v patrech, kde jsme nechtěli být a fanoušci nám stále fandili, klobouk dolů. Přesvědčovali mě celý rok, nejen ten poslední zápas. Jsou skvělí, je to taky jeden z důvodů, proč jsem chtěl zůstat. 

Z osobního hlediska vám sezona vyšla skvěle. Berete to jako určité zadostiučinění po angažmá ve Spartě?
Dal jsem si cíl, který jsem překonal. Na Spartě jsem nedostával prostor a hokej je o tom dostat šanci. Když ho nemáte, tak je to pak těžké. Když jsem přišel na Spartu, tak jsem hrál pravidelně a výsledky byly znát. Pak přišel nový trenér… Za to málo, co jsem hrál, jsem se snažil udělat maximum. S panem Šlégrem byla domluva, že mi dá prostor, a to se potvrdilo. Hrál jsem a jsem za to rád. Snad jsem svými výkony aspoň trochu přesvědčil, že to byla dobrá volba. Končila mi smlouva na Spartě a já jsem doufal, že přesvědčím Litvínov. Měli jsme takovou dohodu, že když potvrdím kvality, tak se budeme bavit o nové smlouvě. Snad se mi to povedlo. (směje se)

Změny v realizačním týmu už jste trochu zmínil na začátku. Jak se na vzájemnou spolupráci s novým trenérským štábem těšíte?
Pana Sýkoru jsem zažil v Hradci, to stejné platí pro nového sportovního ředitele. Na nového trenéra jsem se ptal Adama Jánošíka, který ho zná. Ten mi o něm řekl jen pozitivní věci. Docela mě potěšilo, že mi řekl, že nový trenér má rád typ hráče, kterým jsem já. I to byl jeden z důvodů, proč by to mohlo klapat. Ale já to musím ukázat na ledě. Je jenom na mně, abych makal a přesvědčil trenéra, že na mě může spoléhat. 

Litvínovu se podařilo udržet klíčové posily z uplynulé sezony. Věříte, že tým může příští rok hrát úplně jinde než loni?
Pevně v to doufám. Chci hrát nahoře a ne dole. Uvidíme, jak se mančaft namíchá. Nějaké změny byly, i když jich nebylo moc a asi ještě někdo dorazí. Snad to všechno zapadne, jak má a my se budeme pohybovat ve vyšších patrech a bude to jenom ku prospěchu. 

Jak probíhá vaše příprava na nadcházející ročník?
Po sezoně jsem si dal chvilku volno, ale nemám rád nic nedělání. Potom jsem začal trénovat sám. Nakoupil jsem si různé prostředky, protože byl koronavir, tak abych mohl trénovat doma. Do toho jsem postupně jednal o smlouvě. Do přípravy s týmem jsem se zapojil, sice jsem smlouvu podepsal až teď, ale já jsem řekl, že tam chci být od začátku. Jsem rád, že jsem netrénoval zbytečně. (směje se)

Poslední otázka. Dáváte si do budoucna zase nějaký osobní cíl?
Myslím, že člověk by měl určitě mít nějaké cíle a jít za nimi. První cíl je úspěch s týmem, to je hlavní. Pak jsou ty osobní, abych pomohl týmu. K tomu je potřeba, abych měl osobní cíle. Snad je překonám a týmu zase pomůžu.