Odpověď na tuto otázku zůstane ještě nějakou dobu neznámá. Jasné je jedno: Jícha si za loňský ročník šanci určitě zaslouží. Dvaadvacetiletý útočník v dresu Stadionu bodově pookřál, sezonu zakončil s bilancí devíti branek a 32 asistencí v 53 utkáních. 

„Na začátku jsem nemohl pořádně zabojovat o místo v Litvínově, protože jsem byl po operaci, ale v Litoměřicích to bylo velice dobré. Sešel se tam dobrý tým a parta. Myslím, že na výsledcích to bylo poznat. I z pohledu individuálních statistik to bylo dobré,“ přemítá Jícha. 

Rodák z Ústí nad Labem v předchozích dvou letech dostal šanci i v sestavě chemiků, tentokrát na ní ale čekal marně. „Doufal jsem v to. V Litvínově jsme trénovali přes reprezentační pauzu a bylo mi řečeno, že tam zůstanu. Pak z toho nakonec sešlo, ani nevím proč. Letos se chci probojovat do kádru a stabilně hrát za áčko,“ tvrdí.

Mezi extraligou a první ligou však panuje poměrně velký rozdíl. „Je to o zvyku. Když pak máte odehrané nějaké zápasy v extralize, tak nejste tak nervózní. V Chance lize je rozdíl hlavně v taktice, když něco pokazíte, tak to není tolik vidět. Ale zase si myslím, že první liga je víc o bruslení. Je to podle mě náročnější soutěž, protože tam odehrajete víc zápasů,“ vysvětluje Jícha. 

Mladý forvard se momentálně připravuje na nový ročník pod vedením téměř kompletně obměněného realizačního týmu. „Příprava je zatím super. Změnil se nám kouč, je to úplně něco jiného, než co jsme měli minulý rok. Vyhovuje mi to, a hlavně mě to baví. Hodně chodíme do fitka, zvedáme činky a závaží. Myslím, že je to na vysoké úrovni.“

„Trenéři se nám jeví hodně dobře. Jsou komunikativní, baví se, co a jak, jestli nám něco je. Vypadá to super, i když v letní přípravě je to spíš o kondičním trenérovi,“ říká Jícha na závěr.