Jak moc ta porážka mrzí a jak jste spokojený se svým debutem?

„Samozřejmě, že dát gól a být vyhlášený hvězdou zápasu je paráda, ale bez váhání bych to okamžitě vyměnil za tři získané body do tabulky. Co se týče samotného zápasu, hlavně ve druhé třetině nám chybělo trošička štěstí. Měli jsme tam strašně moc šancí a myslím si, že jsme si zasloužili dát jeden, možná dva góly. Akorát to tam prostě nespadlo. Budeme na tom muset na tréninku zapracovat a doufat, že v dalších zápasech to tam padat bude.“

Pojďme k vašemu příchodu. Jak se vlastně v posledních dnech zrodil váš přesun z Brna do Litvínova?

„Bylo to celé opravdu hodně narychlo. Kluby se mezi sebou domluvily, já jsem s tím souhlasil a bylo hotovo. Celé to proběhlo v naprosté pohodě, i když to byl fofr. Proč zrovna Litvínov? Na to asi nemám jednoznačnou odpověď, ale hrálo v tom roli více faktorů. Na Litvínovu se mi líbilo, jakým směrem se jako klub ubírají a jak velký prostor na ledě dávají hráčům. Proto jsem se takhle rozhodl a tuhle nabídku vzal.“

Hned v prvním utkání jste dostal obrovský prostor, hrál jste v první obraně a chodil na přesilovky. Jak se vám hrálo po delší pauze?

„Po nevím jak dlouhé době bez zápasového vytížení to sice bylo pro moje tělo o dost náročnější, ale myslím, že se to zvládlo a bylo to fajn.“

A jak jste se srovnal s tím shonem? Vždyť to pro vás znamenalo stěhování přes celou republiku, hned po prvním tréninku jste šel do akce…

„Jak říkám, bylo to hrozně narychlo. Zrovna tyhle věci a stěhování ale můžu řešit za pochodu, tak se ještě dostěhujeme a bude to kompletní. Vzal jsem si to nejdůležitější, včera večer jsem dorazil, dneska si zatrénoval a šel rovnou do zápasu. S trenéry jsme si sice narychlo řekli nějakou základní představu a vizi, ale věřím, že o detailech a dalších věcech se budeme ještě podrobněji bavit v následujících dnech.“

Jak vás přijala kabina? Znal jste v Litvínově vůbec někoho osobně?

„Kabina je úplně super, kluci jsou strašně fajnoví, takže je moc fajn mezi nimi být. Pár kluků už jsem samozřejmě znal. S Pavlem Čajanem jsem strávil dva roky v Clevelandu v Americe a s Tomášem Urbanem nebo Michalem Gutem jsem se potkával v mládežnických reprezentacích, takže jsem nešel do úplně cizího prostředí.“

Byl jste sám překvapený, jak dobře jste se dnes na ledě cítil, když jste tak rychle naskočil do zápasového tempa?

„Nechci, aby to vyznělo nějak namýšleně, ale překvapený jsem nebyl. Každý den se poctivě připravuji na to, že můžu jít do hry, takže jsem s tím počítal a myslím, že se to zvládlo dobře. Chytit tempo sice není snadné, ale byl jsem připravený a popral se s tím podle mě jakžtakž dobře.“

Co se člověku honí hlavou, když v novém dresu promění hned svou první nebo druhou střelu v gól?

„Že to je parádní začátek! Určitě vám to dodá spoustu sebevědomí do další hry, na ledě se pak cítíte mnohem líp a líp.“

Mrzí vaše vyloučení, které soupeř dokázal využít? Šlo o faul z kategorie vynucených, kdy jste hasil předchozí chybu.

„Samozřejmě, že to je pro hráče na trestné lavici strašně nepříjemné. Hrozně mě to štvalo, ale bohužel jsem s tím v tu chvíli už nic jiného udělat nemohl.“

Hráli jste hodně ofenzivně, hradecký brankář Stanislav Škorvánek měl spoustu práce a zápas hostům v podstatě vyhrál.

„To souhlasím. Jejich brankář chytal výborně. Jak už jsem říkal, měli jsme z těch šancí dát prostě víc gólů, ale to je věc, na které budeme muset do dalších zápasů zapracovat.“

Co říkáte na trenérský štáb?

„Na mě tady všichni udělali hrozně super dojem. Všichni jsou tu velmi příjemní, přímí a féroví, takže si opravdu nemám na co stěžovat.“

V Litvínově je teď na české poměry nebývalá koncentrace velkých jmen se zkušenostmi ze zámoří: bratři Kašové, trenér Reichel a další...

„Je to obrovské privilegium pro nás mladší hráče, že můžeme s takovými osobnostmi hrát, nechat se od nich v uvozovkách trénovat a brát si od nich rady do hokejového i osobního života.“