Šimone, kdy se plánuješ vracet zpátky do Ameriky?

Myslím si, že nějak od začátku září. Uvidím, kdy mi pošlou letenky, a potom se zase přesunu do Ameriky.

Máš za sebou první rok v zámoří. Jaký byl?

Bylo to trochu něco jiného, ale hezké. Škoda zranění, která jsem měl, ale jinak si myslím, že to na první rok nebylo špatné.

Čekal jsi od první sezony víc, nebo to bylo zhruba podle očekávání?

Čekal jsem to lepší, protože jsem doufal, že toho odchytám víc. Jak jsem ale říkal, hodně to ovlivnila hlavně zranění. Doufám, že letos mi zdraví bude držet a odchytám toho víc.

Co tě přesně trápilo?

Nejdřív jsem měl tříslo. S tím občas mívám problémy, bylo to z nějakého přetížení. Potom hned v prvním zápase, kdy jsem se vrátil zpátky, jsem si udělal výron na kotníku. To mě zastavilo asi na další měsíc.

Jak v organizaci fungovala péče o zraněné hráče?

V tomhle to bylo super. Do dvou hodin jsem měl vyřízené vyšetření u doktorů, takže o mě bylo postaráno výborně.

Jak byli v organizaci spokojení s tvojí sezonou? Vnímají tě jako zajímavý prospekt?

Myslím si, že to bylo dobré. Jediným problémem byla zranění. Jinak jsme měli výborný tým, hodně jsme bránili a celou dobu jsme hráli nahoře. Měli jsme to tím trochu ulehčené a v kabině byla docela pohoda, což tomu určitě pomohlo.

Po sezoně se mluvilo o tom, že by ses mohl posunout v hierarchii brankářů. Jak to vidíš ty?

To nevím. Myslím si, že dvojkou nahoře bude asi Michael DiPietro. Samozřejmě na sobě budu pracovat a uvidíme, co přijde.

V létě se v týmu vždycky může hodně věcí změnit. Sledoval jsi, jestli se tě něco může týkat?

Samozřejmě jsem to sledoval. Nikdy nevíte, jestli nezazní vaše jméno a jestli se nebudete muset stěhovat. Naštěstí jsem zůstal ve stejné organizaci, takže se těším na další rok.

Kdyby nepřišla šance nahoře, byl bys spokojený s větším vytížením na farmě?

Jo, určitě. Hlavně chci odchytat víc zápasů, než jsem odchytal minulý rok, a zase se někam posunout. Kdyby přišla taková role, byl bych určitě rád.

Jak sis zvykal na americký život? Byla to velká kulturní změna?

Na začátku to bylo trochu takové, že jsem moc nevěděl, co kde a jak. Naštěstí jsem tam měl Matěje Blümela, který mi pomohl. Teď už jsem rozkoukaný a budou tam další Češi, takže si zase budu moct povídat i s nimi.

Jaká je AHL z pohledu brankáře? V čem je těžká?

Řekl bych, že je o něco těžší než extraliga. Je živelnější. Kluci jsou mladí a všichni chtějí udělat krok nahoru, takže konkurence je obrovská. Každý musí makat a ten level je podle mě o něco vyšší než tady.

Posunul ses za rok brankářsky? V Litvínově tě hodně formoval Zdeněk Orct. Jak to fungovalo v zámoří?

Musím říct, že tady jsem cítil asi větší posun, protože v Providence jsme neměli úplně stálého trenéra gólmanů. Dělal zároveň scouta, takže když tam byl dvakrát za čtrnáct dní, bylo to hodně. Museli jsme se o sebe starat sami. Ale i tak mi zkušenosti z prostředí, které tam je a ve kterém člověk funguje každý den, něco daly a posunuly mě.

Byl jsi v kontaktu i se Zdeňkem Orctem?

Určitě nějaké hovory proběhly. Museli jsme to samozřejmě skloubit s časovým posunem a s tím, kdy měl Zdeněk čas, ale určitě jsme si ho na sebe našli.

Jak ti pomáhal Matěj Blümel?

Byl suprový. Pomáhal mi se vším, říkal mi, jak to tam chodí, pomáhal mi i s tréninky, když jsem něčemu nerozuměl. Staral se o mě, takže to bylo super.

Jak daleko nebo blízko je vysněná NHL po prvním roce v zámoří?

Cesta je asi ještě dlouhá. Ale uvidíme, stát se může cokoliv. Může se někdo zranit, což samozřejmě nikomu nepřeju, ale já musím pořád makat a doufat.

Jaká zpětná vazba zazněla na výstupních mítincích po sezoně?

Říkali, že jsou spokojení. V podstatě to samé, co jsem říkal já. Byli spokojení, ale byla škoda těch zranění. Myslím si, že na první rok to bylo velmi dobré.

Kolik zápasů NHL jsi měl možnost vidět přímo na stadionu?

Párkrát jsem byl. Neodhadnu to úplně přesně, ale řekl bych tak deset až patnáct zápasů.

Jaký je to zážitek sledovat NHL z hlediště?

Je to samozřejmě krásné. Lidé tam hokejem žijí, takže atmosféra je úžasná. Viděl jsem i zápasy play-off a to bylo fakt super.

Stihl jsi v Americe i basketbal?

Ano, basket jsem naštěstí stihl. Byl jsem na jednom zápase v Clevelandu a na dvou v Bostonu. Bylo to super. Jsem velký fanoušek basketu, takže to pro mě byl velký zážitek.

Byla to tvoje první NBA naživo?

Ano, přesně tak.

Co se ti na basketu líbilo nejvíc?

Mně se líbí ten sport celkově, takže pro mě to byl skoro splněný sen vidět NBA naživo. Vidět ty hvězdy a to, co dokážou předvést, bylo fakt super.

Stihl jsi i NFL?

Taky. Stihl jsem jeden zápas play-off, ale popravdě mě to moc nebavilo. Je tam pořád nějaká přestávka, takže jsem si to tolik neužil.

Jak tě v Bostonu přijali čeští hráči?

Super. Kluci byli famózní. Hned na začátku v kempu se nás ujali, takže to bylo výborné.

Co vám třeba říkali?

Hlavně jsme se pozdravili, řekli nám, jak to tam funguje, a zašli jsme si na večeři. Bylo to super.

Co David Pastrňák?

Super. Ze začátku byl zraněný, takže jsme se trochu míjeli. Já byl navíc první rok a byl jsem ve skupině s nováčky. Potom jsem s nimi byl na třech zápasech play-off jako trojka, takže jsme se párkrát bavili.

Snaží se David Pastrňák potkávat s českými hráči v organizaci?

Určitě. Viděl jsem ho vlastně hlavně v kempu a v play-off, ale už na kempu si nás našel, prohodili jsme pár slov a bylo to super.

Je v kabině slyšet?

Jo, je slyšet dost.

Vtipkuje česky, nebo anglicky?

Anglicky, aby tomu rozuměli všichni.

Jaký byl život v Americe obecně?

Bylo to super. Něco jiného. Všechno je velké, všechno drahé, ale pěkné. Přesunout se z Litvínova do velkoměsta je velká změna, ale nemůžu si na nic stěžovat.

Jak v AHL probíhá cestování? Létali jste, nebo spíš jezdili autobusem?

Hodně jsme jezdili autobusem. Letěli jsme jenom třikrát. Ale třeba šest hodin v autobuse nebylo nic extra hrozného.

Sledoval jsi na dálku Litvínov? Po tvém odchodu přišla pro klub hodně náročná sezona.

Sledoval jsem to. Situace tady nebyla příznivá kvůli tomu, co se dělo, a bohužel to dopadlo, jak to dopadlo. Naštěstí to kluci udrželi. Když jsem měl čas, sledoval jsem zápasy a jsem rád, že to zvládli. Věřím, že tenhle rok bude určitě lepší.

Když ses dozvěděl, že hokej v Litvínově může skončit, co se ti honilo hlavou?

Na internetu se toho psalo hodně, takže jsem samozřejmě nevěděl, čemu věřit a čemu ne. Jsem rád, že to dopadlo takhle a klub se udrží.

Jak jsi trávil léto?

Hlavně tady. Chodil jsem do posilovny a trávil čas s kamarády, které jsem celý rok moc neviděl.