Litvínov držel lídra soutěže výsledkově na uzdě až do začátku 28. minuty. Poté Pardubice dvakrát využily nabídnutou přesilovku a bylo takříkajíc vymalováno. „Polovinu zápasu jsme byli vyrovnaným soupeřem. Pak přišel zbytečný faul a trest pět minut plus do konce utkání. Když dáte pětiminutovou přesilovku takovému týmu, je to strašně nebezpečné. Dostali jsme dva góly. Proti takto silnému soupeři se výsledek otáčí těžko. Snížili jsme pak sice na 1:2, ale vyrovnat jsme nedokázali,“ popsal zlomový okamžik Sukeľ.

„Pardubice mají určitě velkou sílu. Při hře pět na pět jsme ale odehráli vyrovnaný zápas. Dokázali jsme si, že když plníme, co máme, hrát umíme. Bohužel jsme dnes i v minulém zápase doplatili na oslabení, ve kterých se utkání rozhodují,“ krčil rameny třicetiletý útočník.

Jeho kontaktní trefa ze 49. minuty k bodům nevedla, Pardubice reagovaly dalšími dvěma góly a zvítězily i ve čtvrtém sezonním měření sil, z toho potřetí v základní hrací době. „Možná to má každý jinak, ale já se snažím jít do každého zápasu naplno – ať už je to přípravný duel, nebo utkání na mistrovství světa. Sice jsou to zápasy, ve kterých v uvozovkách o nic nejde, chceme se ale prezentovat svým stylem, kterým se budeme prezentovat i v baráži. V té to bude hlavně o nás, o tom, jak budeme hrát my. Uděláme v trénincích i těchto posledních zápasech základní části vše pro to, abychom plnili věci, které máme, a měli svou tvář,“ nebere současná klání na lehkou váhu.

Co je tedy třeba do baráže vypilovat, aby chemici udrželi extraligovou příslušnost? „Musíme hrát rychle. Rychle otáčet hru. Být nebezpeční v předbrankovém prostoru a být více zodpovědní vzadu. Být i více disciplinovaní, což se nám teď příliš nedaří. Těch věcí je hodně, ale musíme je plnit,“ velí slovenský reprezentant, jenž dopomohl své zemi v Miláně ke čtvrtému místu.

„Na jednu stranu je to pro slovenský hokej velký úspěch, na druhou je to zklamání, byli jsme blízko medaile. Myslím ale, že jsme trochu postavili slovenský národ na nohy. Všichni nás podporovali a fandili nám,“ uvědomuje si.

Nyní už je ale myšlenkami zpátky v Litvínově. „Na olympiádě to byl nejvyšší hokejový level. V každém zápase se hrálo velice rychle. I zdejší zápasy ale mají velkou kvalitu. Snažil jsem se hrát svou hru na olympiádě a snažím se o to i tady v Litvínově,“ potvrdil rodák z Liptovského Mikuláše, jenž je druhým nejproduktivnějším hráčem Vervy.