Měl jste osmizápasovou pauzu kvůli zranění, už jste fit?
„Zdravotně už bych měl být v pořádku, alespoň do té míry, že se mi to při pohybu nezhorší. Jde o kloub a vaz, takže to stále bolí, hlavně po ránu. Při zápase či na tréninku to necítím. Jinak jsem ale byl zatím po tom herním výpadku na ledě takový nemastný-neslaný. Nikdy se mi v kariéře nestalo, že bych vypadl ze hry na víc než na jeden dva zápasy a naskočit teď, po poměrně dlouhé pauze, pro mě nebylo jednoduché. Každým tréninkem a zápasem bych se ale do toho měl dostávat.“

Jak důležité bylo pro tým vítězství v Chomutově?
„Hodně. Šlo o dost bodů, o první „šestku“, ze které jsme buď mohli vypadnout, nebo si naopak vytvořit náskok. Tabulka se teď trochu rozřízla. Bylo to pro nás důležité i na psychiku, třikrát jsme předtím prohráli, navíc šlo o derby a ještě venku...“

Jste často v kontaktu s vaším parťákem v obraně Danielem Sørvikem, toho času zraněným. Co už umí česky?
„V kontaktu jsme prakticky denně. Sedli jsme si na ledě i mimo něj, chodíme na obědy, večeře, když je čas. Taky se o něj trochu starám, přece jen tu má jazykovou bariéru. Jezdil jsem s ním teď při jeho zranění po doktorech a vyšetřeních. Začíná už trénovat, uvidí se, zda to bude držet.
Jeho čeština? Pozdravy a taky samozřejmě nadávky pochytil rychle, to nás někdy i překvapil. Jinak je to pro něj samozřejmě těžká řeč.“

A co jste se vy naučil z norštiny?
„To je podobné, tak maximálně: „Skol“… (smích). Bavíme se jen anglicky.“

V Litvínově hrajete už čtvrtou sezónu, zvykl jste si tady?
„Určitě. Jak v šatně, tak ve městě a všude, s nikým nemám problém. Moc negativ jsem tady nezažil.“

Odkud je vaše přítelkyně?
„Z Ostravy, studuje tam Ostravskou univerzitu. Pátý ročník, bude končit. Ted jí čeká diplomová práce, titul. Pak budeme víc spolu.“

Vaše oblíbené místo ve městě či v okolí?
„V Krušných horách se mi líbí, hlavně teď, když nasněžilo. Taky v Německu. Drážďany, Altenberg, to jsou pěkná města.“

Zpátky k hokeji: jak silnou motivací je pro vás udržení pozice v první „šestce“ tabulky?
„Umístění do šestého místa by nám dalo týden navíc k potrénování a je to taky víc než předkolo. Můžete trochu vypadnout ze zápasového tempa, ale je to jen týden. „Šestka“ už je hodně hezké umístění v sezóně. Její udržení je teď pro nás prioritou.“

Napadlo vás u nějakého týmu: s tím by to byla série v play off…
„Chtěl bych Spartu! Rozdat si to s nimi, ukázat jim, že na ně umíme. Byla by to těžká série, ale to asi s každým v této sezóně.“

A co Vítkovice?
„Nevím… (Přemýšlí). Já s nimi mám většinou takové zvláštní zápasy. Dobré úseky i pak takové, kdy se mi tolik nedaří. Může to být z přemotivovanosti, osmdesát procent lidí tam znám. Už se toho musím vyvarovat. Cestování je tam větší, to by bylo nepříjemné. Ale ano, byl by to pro mně atraktivní soupeř. Každopádně play off, to už je jiná liga.“

Nominace na Švédské hry vás asi i kvůli zranění minula, upírají se vaše myšlenky k mistrovství světa?
„Ještě jsem o tom ani nepřemýšlel, ale někde vzadu v hlavě to možná je. Kdyby se povedlo play off, byl jsem zdravý a dostal šanci v přípravném kempu, tak bych se o to určitě popral rád.“

Kam by chtěl Tomáš Pavelka, aby se dál ubírala jeho hokejová kariéra?
„Chtěl bych to zkusit v zahraničí, nějaký severský klub nebo KHL. Ale ještě je brzy, uvidíme, jak se všechno vyvine.“