Vervu čeká baráž o záchranu v Tipsport extralize. Jaké máte s touto specifickou částí sezóny zkušenosti vy osobně?
„Zažil jsem to jako hráč na Kladně, jak cestu dolů, tak pak nahoru. Spadli jsme s Libercem (šlo o sezónu, kdy Kladno nechal za sebou v posledním kole Litvínov, pozn. red.), ale hned rok na to jsme zase postoupili. Tím, že jsme se hned vrátili, jsou ty pocity po tak dlouhé době spíš smíšené. Kvalita našeho dnešního týmu je ale myslím podstatně vyšší, než jsme měli tenkrát. I odhodlání mužstva je větší. Tehdy to byl jiný systém, hrála jen dvojice. Dnes to bude záležet hlavně na naší hře a na tom, jak k tomu přistoupíme. Samozřejmě pevně věřím, že to zvládneme, že už si uvědomujeme tu odpovědnost a důležitost baráže pro Litvínov.“

Jsou to dva měsíce, co jste 10. ledna začal pracovat u týmu. Jaké jsou to zkušenosti, co se vám splnilo, nesplnilo, měl jste nějaká předsevzetí?
„Zkušenosti jsou to obrovské. Už jsem někde říkal, že jsem měl sen hrát extraligu v Litvínově a pak další, postavit se na lavičku prvního týmu. To je asi sen každého trenéra, který má k tomu klubu nějaký vztah. A to se mi taky splnilo. Předsevzetí jsem určitě měl, ono ale nejde všechno změnit lusknutím prstu, je to každodenní dlouhodobá práce. Kluci herní kvalitu mají, snažili jsme se spíš o změnu systému, která by fungovala, a to chvíli trvá. Jsme zatím trochu jako noc a den, jeden zápas se nám povede, druhý ne. Ale po malých krůčkách se to blíží našim představám.“

To byl další dotaz, jak si vysvětlujete herní propad jako třeba v Brně, a pak zase hned poměrně dobrý výkon v Chomutově?
„Těžko se to definuje. Před zápasem v Brně jsme předvedli už trochu lepší výkony, pak to byl trochu propadák, v Chomutově zase lepší hra... Když se delší dobu nedaří, je důležité – zjednodušeně řečeno – aby se mužstvo zase naučilo vyhrávat a dostalo se na vítěznou vlnu.“

Co bude podle vás v závěru sezóny nejdůležitější?
„Spousta aspektů. Na prvním místě je zdraví hráčů, abychom měli konsolidovanou sestavu. Pak psychika, hlava dělá 60-70 procent výkonu. Hráči mají kvalitu a věřím, že to v těch závěrečných bojích prodají, protože to v nich je.“

Z členů realizačního týmu máte k hráčům věkově nejblíž. Považujete to za výhodu?
„Někdy to může být výhoda, někdy zase nevýhoda. Příliš se tím nezabývám. Máme hráče a realizační tým. Důležitý je vzájemný respekt, všichni jsme na jedné lodi a na společné cestě za naším cílem. Neřešíme teď, zda je play out nebo základní část, jaké hrajeme zápasy, pro nás je teď důležité každé utkání. Hrajeme o naše sebevědomí a o to, aby se nám pak povedlo dobře vstoupit do baráže. Aby si kluci věřili, měli klid na hokejkách. S hlavou se zvyšuje výkon, osobní souboje, rychlost, důraz, tlak do branky, bránění, blokování střel, srážení. Každý zápas proto teď pro nás znamená hrozně moc.“